Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko uvedlo, že mu Berlín dal najevo, že o válečných reparacích nemíní jednat

Polsko, ilustrační foto
Polsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Polsko dnes uvedlo, že ho Německo oficiálně informovalo, že nemá v úmyslu s ním jednat o reparacích za škody způsobené za druhé světové války. Informují o tom zahraniční agentury. Berlín dal Varšavě znovu najevo, že tuto záležitost považuje za uzavřenou. Polsko se s prosbou o podporu ve věci získání odškodnění obrátilo na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a další představitele světového společenství.

Polsko škody napáchané za druhé světové války nacistickým Německem odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (31,92 bilionu korun). Nicméně německá vláda v oficiální nótě z 28. prosince vyslané do Varšavy uvedla, že "otázka náhrad za válečné škody zůstává uzavřená a německé vláda o této věci nehodlá zahajovat jednání".

Ministerstvo zahraničí ve Varšavě uvedlo, že "vláda Polské republiky bude pokračovat ve snahách urovnat pohledávky vyplývající z německé agrese a okupace v letech 1939-1945".

Ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Senk rozhlasové stanici Radio Zet řekl, že německá odpověď není překvapivá, protože stanovisko německé vlády je dávno známé, ale věc to podle něho neuzavírá. Náměstek ministra zahraničí pro otázky reparací Arkadiusz Mularczyk agentuře PAP řekl, že německé odpověď "dokládá, že Německo má pohrdavý vztah vůči Polsku a Polákům". Dodal, že Polsko chce v dialogu s Německem pokračovat prostřednictvím mezinárodních organizací. S prosbou o podporu se kromě generálního tajemníka OSN Guterrese obrátil také například na předsedu Rady OSN pro lidská práva Václava Bálka.

To, že se Polsko bude na Německu domáhat válečných reparací, oznámil loni v září předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Nótu týkající se odškodnění pak začátkem října podepsal ministr zahraničí Zbigniew Rau.

Berlín ale dlouhodobě zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Témata:  Polsko Německo

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 16:41

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.