Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin podle Scholze neuspěl. Vsadil na rozdělení, Ukrajina je ale jednotná

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin podle německého kancléře Olafa Scholze neuspěl. Zahájil útočnou válku a vsadil na rozdělení, způsobil ale opak. Ukrajina je jednotnější než kdy dříve a také země Evropské unie stojí při sobě. Scholz to uvedl v krátkém videu, které k prvnímu výročí války zveřejnil jeho úřad.

Při této příležitosti Ukrajině vyjádřili podporu také francouzský prezident Emmanuel Macron a britský panovník Karel III.

"Svět po 24. únoru není stejný jako předtím," připomněl ve zhruba 2,5minutovém videu svá loňská slova Scholz, podle něhož Rusko proti Ukrajině vede neúprosnou útočnou válku, která už stála životy tisíců nevinných Ukrajinců. "Co nás všechny ohromuje, je odhodlání a odvaha Ukrajinek a Ukrajinců; to, jak brání svoji svobodu," poznamenal.

"Německo je při tom podporuje - tak silně a tak dlouho, jak to bude potřeba," zdůraznil německý kancléř. "Čím dříve si ruský prezident (Vladimir Putin) uvědomí, že nedosáhne svého imperialistického cíle, tím větší je šance na brzký konec války. Putin to má v rukou. Může válku ukončit."

Macron v krátkém vzkazu na twitteru ve francouzštině, angličtině a ukrajinštině uvedl: "Ukrajinky, Ukrajinci, Francie stojí po vašem boku. Na solidaritu, vítězství a mír."

Britský král Karel III. v prohlášení, které agentura AFP označuje za nezvykle přímočaré, odsoudil nevyprovokovaný útok ze strany Ruska. "Svět s hrůzou sleduje všechno to zbytečné utrpení. Společně stojíme sjednoceni," uvedl.

Témata:  Olaf Scholz Vladimír Putin Emmanuel Macron válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.