reklama

Rada též jednoznačně odsoudila postoj tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho "jednostranné aktivity, které jdou jednoznačně proti rezolucím (Rady)," informovala agentura AFP s odvoláním na diplomaty. Zatímco Řecko rezoluci uvítalo, Turecko kritiku odmítlo.

V červenci 1974 Turecko vyslalo na Kypr armádu v reakci na puč kyperských Řeků, podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Ostrov je dodnes rozdělen, symbolem rozdělení je město Varoša.

"Rada bezpečnosti zdůrazňuje důležitost toho, aby se plně respektovaly a uplatňovaly její rezoluce, včetně převedení Varoši pod správu OSN," píše se v textu, který jménem Rady sepsala Británie. Deklarace měla být původně zveřejněna již ve středu, sdělil AFP nejmenovaný diplomat z OSN, ale Rada ještě následující dva dny pozměňovala formulaci textu, aby byl přísnější k Turecku a Erdoganovi.

Podle diplomatů byly pro zpřísnění textu zejména Indie a Čína. Dalšími stálými členy Rady jsou Francie, Británie a Spojené státy. Celkem dnes hlasovalo 15 států. Zpřísnění původní formulace je podle AFP neobvyklé, zpravidla se v průběhu jednání text zmírňuje, aby s ním souhlasil větší počet členů Rady bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti také požaduje "okamžité stažení" a ukončení "všech změn prováděných od října 2020 ve Varoše".

Tureckokyperská vláda tento týden oznámila, že otevře část Varoši, předměstí Famagusty, veřejnosti, a umožní tak kyperským Řekům návrat do jejich nemovitostí po podání žádosti místním úřadů. Tím by navrátivší se kyperští Řekové museli uznat legitimitu tureckokyperské správy nad městem. Řecké ministerstvo zahraničí a vláda uznávané Kyperské republiky v jižní části ostrova v úterý oznámení označily za porušení mezinárodního práva. Vztahy obou stran se vyhrotily během Erdoganovy návštěvy Kypru.

Řecko v kyperském sporu podporuje řešení otázky rozděleného ostrova na základě federálního principu. Turecký prezident Erdogan ale při návštěvě Kypru nyní zopakoval, že řešením jsou pouze dva rovnocenné státy uznané mezinárodním společenstvím. Během návštěvy prohlásil, že "v jednáních nemůže nastat žádný pokrok, dokud se neuzná, že na ostrově budou dva národy a dva státy". Jednání o budoucnosti ostrova jsou ve slepé uličce od roku 2017.

Po invazi v roce 1974 museli kyperští Řekové Varošu opustit, ale legálně jim tam podle OSN stále patří pozemky či byty. Rezoluce OSN z roku 1984 zakázala osídlení Varoši kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli a vyzvala k předání města pod správu OSN. Varoša byla před rozdělením Kypru vyhledávanou přímořskou destinací turistů i filmových celebrit, už roky je ale označována za "město duchů". Ještě nedávno tam směly volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru, až loni v říjnu otevřely místní úřady veřejnosti tamní pláže.

reklama