Ve schválené rezoluci se uvádí, že co se týče Ruska, vzbuzuje obavy omezování svobody projevu a shromažďování, zastrašování novinářů, právníků a zástupců opozice, mimosoudní zabíjení kritiků režimu nebo nátlak na nevládní organizace a absence spravedlivého soudního procesu. Rezoluce vyzývá Rusko, aby zajistilo základní lidská práva, například svobodu projevu.
Zvláštní zpravodaj, který ještě nebyl jmenován, má situaci v Rusku vyšetřovat. Radě OSN pro lidská práva má pak během roku o tom podat zprávu a představit doporučení, jak by šlo situaci zlepšit.
Proti rezoluci hlasovaly Bolívie, Čína, Eritrea, Kazachstán, Kuba a Venezuela. Moskva ji odsoudila jako "politické čachrování". Vzkázala, že spíše by se měl vyšetřovat rasismus a policejní násilí v zemích, které text navrhly.
Rusko členem Rady OSN pro lidská práva není. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině letos v dubnu schválilo přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně 47členný orgán opustila. Křeslo Ruska získala 10. května Česká republika.
