Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko poblíž Finska vojensky posiluje už léta, řekl Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Rusko již řadu let zvyšuje své vojenské kapacity na severu poblíž Finska a obavy z Moskvy byly důvodem finského vstupu do NATO. Před dnešním slavnostním přijetím skandinávské země do Severoatlantické aliance to řekl její generální tajemník Jens Stoltenberg. Aliance podle něj prozatím ve Finsku nerozmístí žádné stálé mezinárodní jednotky.

Stoltenberg reagoval na pondělní vyjádření Moskvy, že Rusko kvůli vstupu Finska do NATO posílí svou vojenskou přítomnost na severu a severozápadě země. Podle šéfa aliance se to děje již řadu let, a to i v těsném sousedství Finska či Norska na poloostrově Kola.

"Nejsme jen svědky ruského vojenského posilování, ale vidíme i to, že Rusko a prezident (Vladimir) Putin jsou připraveni použít sílu proti svým sousedům," řekl Stoltenberg s odkazem na válku na Ukrajině či na vpád ruských jednotek do Gruzie v roce 2008.

Právě obavy z Ruska byly hlavním důvodem, proč před necelým rokem Finsko a Švédsko požádaly o vstup do NATO. V centrále aliance dnes odpoledne bude vztyčena finská vlajka a Finsko se stane 31. členem obranného vojenského bloku.

Stoltenberg prohlásil, že vstup zvýší záruky bezpečnosti pro Finsko, na které se začne vztahovat pravidlo o kolektivní obraně napadeného člena aliance. Stálou přítomnost svých jednotek v zemi podle něj aliance zatím neplánuje, bude však jako dosud průběžně hodnotit vývoj bezpečnostní situace v oblasti.

Finsku ke vstupu do NATO mezitím gratuloval polský premiér Mateusz Morawiecki. "Gratuluji. Ode dneška tvoří aliance 31 zemí. Silní partneři jsou zárukou bezpečnosti pro Polsko, náš region i celý svět," napsal Morawiekci na twitteru.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak prohlásil, že Rusko po vstupu Finska do NATO přijme "protiopatření", podrobnosti nesdělil. "Jedná se o další zhoršení situace. Rozšíření NATO je ohrožením naší bezpečnosti a národních zájmů," řekl novinářům kremelský mluvčí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes podle agentury TASS tvrdil, že NATO zvyšuje svou bojovou připravenost a zintenzivňuje aktivity v blízkosti hranic Ruska a Běloruska - společně s rozšířením aliance o Finsko to podle něj "vytváří riziko rozšíření konfliktu na Ukrajině", podle ministra to prý ale neovlivní výsledek "speciální vojenské operace", což je oficiální termín Moskvy pro vojenskou agresi vůči sousední zemi.

Podle agentury Interfax Šojgu dále řekl, že Rusko předalo Bělorusku systém Iskander, který může nést konvenční i jaderné střely, a některá běloruská letadla mohou nést jaderné hlavice. Ruský prezident Vladimir Putin koncem března oznámil, že Moskva rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) Rusko Finsko

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 16:58

13. března 2026 19:08

Velikonoce jsou za dveřmi. Kdy mají děti volno a jak budou otevřené obchody?

Letošní Velikonoce klepou na dveře o poznání dříve než v loňském roce, což s sebou přináší i dřívější termín jarního volna pro školáky a dospělé. Zatímco vloni jsme si Velký pátek připomínali až v polovině dubna, v roce 2026 připadá tento významný den již na 3. dubna. Celý sváteční víkend pak uzavře Velikonoční pondělí, které letos oslavíme 6. dubna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jürgen Habermas

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, jeden z nejvýznamnějšch filozofů současnosti

Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.