Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko poblíž Finska vojensky posiluje už léta, řekl Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Rusko již řadu let zvyšuje své vojenské kapacity na severu poblíž Finska a obavy z Moskvy byly důvodem finského vstupu do NATO. Před dnešním slavnostním přijetím skandinávské země do Severoatlantické aliance to řekl její generální tajemník Jens Stoltenberg. Aliance podle něj prozatím ve Finsku nerozmístí žádné stálé mezinárodní jednotky.

Stoltenberg reagoval na pondělní vyjádření Moskvy, že Rusko kvůli vstupu Finska do NATO posílí svou vojenskou přítomnost na severu a severozápadě země. Podle šéfa aliance se to děje již řadu let, a to i v těsném sousedství Finska či Norska na poloostrově Kola.

"Nejsme jen svědky ruského vojenského posilování, ale vidíme i to, že Rusko a prezident (Vladimir) Putin jsou připraveni použít sílu proti svým sousedům," řekl Stoltenberg s odkazem na válku na Ukrajině či na vpád ruských jednotek do Gruzie v roce 2008.

Právě obavy z Ruska byly hlavním důvodem, proč před necelým rokem Finsko a Švédsko požádaly o vstup do NATO. V centrále aliance dnes odpoledne bude vztyčena finská vlajka a Finsko se stane 31. členem obranného vojenského bloku.

Stoltenberg prohlásil, že vstup zvýší záruky bezpečnosti pro Finsko, na které se začne vztahovat pravidlo o kolektivní obraně napadeného člena aliance. Stálou přítomnost svých jednotek v zemi podle něj aliance zatím neplánuje, bude však jako dosud průběžně hodnotit vývoj bezpečnostní situace v oblasti.

Finsku ke vstupu do NATO mezitím gratuloval polský premiér Mateusz Morawiecki. "Gratuluji. Ode dneška tvoří aliance 31 zemí. Silní partneři jsou zárukou bezpečnosti pro Polsko, náš region i celý svět," napsal Morawiekci na twitteru.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak prohlásil, že Rusko po vstupu Finska do NATO přijme "protiopatření", podrobnosti nesdělil. "Jedná se o další zhoršení situace. Rozšíření NATO je ohrožením naší bezpečnosti a národních zájmů," řekl novinářům kremelský mluvčí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes podle agentury TASS tvrdil, že NATO zvyšuje svou bojovou připravenost a zintenzivňuje aktivity v blízkosti hranic Ruska a Běloruska - společně s rozšířením aliance o Finsko to podle něj "vytváří riziko rozšíření konfliktu na Ukrajině", podle ministra to prý ale neovlivní výsledek "speciální vojenské operace", což je oficiální termín Moskvy pro vojenskou agresi vůči sousední zemi.

Podle agentury Interfax Šojgu dále řekl, že Rusko předalo Bělorusku systém Iskander, který může nést konvenční i jaderné střely, a některá běloruská letadla mohou nést jaderné hlavice. Ruský prezident Vladimir Putin koncem března oznámil, že Moskva rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) Rusko Finsko

Související

Aktuálně se děje

8:20

Mrtví a desítky zraněných. Rusko vyšetřuje tragickou vlakovou nehodu

Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.