Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se zřejmě bude podílet na činnosti ISS do roku 2028, uvedl šéf Roskosmosu

ISS, ilustrační fotografie.
ISS, ilustrační fotografie.
Foto: ESA **www.esa.int**

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle agentury TASS to dnes uvedl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

V červenci ředitel vesmírné agentury sdělil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní uvedl, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu ISS, ale "s vysokou pravděpodobností" zůstane až do roku 2028.

Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskomosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.

Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Dnes z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Témata:  ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Rusko Roskosmos

Související

Aktuálně se děje

25. června 2025 21:48

Proč se světu nedaří zastavit extrémní počasí? Jeden faktor mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy