Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.
Aliance podle něj nezaznamenala žádnou aktivitu kolem ruských jaderných zbraní a na příští týden chystá dlouho plánované cvičení sil jaderného odstrašení.
Šéf aliance také prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.
Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.
"Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze," řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.
NATO jedná s aliančními zeměmi a s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly armády doplnit své sklady a zároveň posílat dostatečné množství techniky a munice na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.
"Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem," řekl šéf aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s ukrajinskými útoky na území nelegálně anektovaná Ruskem nepřímo pohrozil možným jaderným útokem. NATO podle Stoltenberga monitoruje ruské jaderné síly, aliance ale kolem nich žádnou aktivitu nezaznamenala.
Příští týden začne rok plánované cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. Podle šéfa aliance nebyl důvod jej kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě "vyslalo špatný signál".
Lipavský se s Baerbockovou shodl, že Ukrajina potřebuje další zbraně
Ministři zahraničí Česka a Německa Jan Lipavský a Annalena Baerbocková se dnes v Berlíně shodli, že Ukrajina potřebuje další pomoc Západu včetně dodávek zbraní. Lipavský to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu po zasedání Berlínské klimatické konference, na jejíž okraji se s šéfkou německé diplomacie sešel.
"Hovořili jsme o útocích, které proběhly ze strany Ruska vůči Ukrajině na civilní cíle, shodli jsme se, že je to naprosto nepřijatelné," řekl Lipavský. "Bavili jsme se o tom, že je třeba dále pracovat na jednotném evropském postoji a já jsme samozřejmě zdůraznil, že je potřeba pokračovat i ve zbrojních dodávkách. Řekněme, že jsme v této věci měli širokou shodu," dodal.
Tématem schůzky byly i bilaterální záležitosti mezi Českem a Německem, mimo jiné migrace a situace na česko-německých hranicích. Ministři jednali také o energetické bezpečnosti nebo o dění v Íránu, kde tamní režim násilně potlačuje pokojní demonstrace.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), Jens Stoltenberg, Ukrajina
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48