Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stoltenberg: NATO dodá Kyjevu další zbraně, ruské útoky jsou známkou slabosti

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.

Aliance podle něj nezaznamenala žádnou aktivitu kolem ruských jaderných zbraní a na příští týden chystá dlouho plánované cvičení sil jaderného odstrašení.

Šéf aliance také prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.

Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.

"Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze," řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.

NATO jedná s aliančními zeměmi a s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly armády doplnit své sklady a zároveň posílat dostatečné množství techniky a munice na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.

"Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem," řekl šéf aliance.

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s ukrajinskými útoky na území nelegálně anektovaná Ruskem nepřímo pohrozil možným jaderným útokem. NATO podle Stoltenberga monitoruje ruské jaderné síly, aliance ale kolem nich žádnou aktivitu nezaznamenala.

Příští týden začne rok plánované cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. Podle šéfa aliance nebyl důvod jej kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě "vyslalo špatný signál".

Lipavský se s Baerbockovou shodl, že Ukrajina potřebuje další zbraně

Ministři zahraničí Česka a Německa Jan Lipavský a Annalena Baerbocková se dnes v Berlíně shodli, že Ukrajina potřebuje další pomoc Západu včetně dodávek zbraní. Lipavský to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu po zasedání Berlínské klimatické konference, na jejíž okraji se s šéfkou německé diplomacie sešel.

"Hovořili jsme o útocích, které proběhly ze strany Ruska vůči Ukrajině na civilní cíle, shodli jsme se, že je to naprosto nepřijatelné," řekl Lipavský. "Bavili jsme se o tom, že je třeba dále pracovat na jednotném evropském postoji a já jsme samozřejmě zdůraznil, že je potřeba pokračovat i ve zbrojních dodávkách. Řekněme, že jsme v této věci měli širokou shodu," dodal.

Tématem schůzky byly i bilaterální záležitosti mezi Českem a Německem, mimo jiné migrace a situace na česko-německých hranicích. Ministři jednali také o energetické bezpečnosti nebo o dění v Íránu, kde tamní režim násilně potlačuje pokojní demonstrace.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Jens Stoltenberg Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

6:05

Češi vstoupili do MS ve fotbale porážkou. Krejčího gól na body nestačil

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.