Stoltenberg věří, že se Ukrajina výhledově stane členem NATO

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný.

Právě takové vojenské odstrašení je pak podle Stoltenberga cestou, jak může Ukrajina předejít dalšímu případnému útoku ze strany Ruska.

Zelenskyj už během návštěvy Stoltenberga v Kyjevě vyzval Severoatlantickou alianci, aby pozvala Ukrajinu do svých řad. "Jsem vděčný za pozvání na summit, ale je důležité, aby Ukrajina dostala pozvání," řekl na tiskové konferenci.

Podle jeho slov neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát.

"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině a budoucnost Ukrajiny je v NATO. Nyní je ale hlavním cílem aliance zajistit, že Ukrajina vyhraje," uvedl Stoltenberg při neohlášené návštěvě Ukrajiny.

Slíbil ale, že vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat, a podotkl, že spojenci dosud poskytli zemi vojenskou pomoc za zhruba 1,5 bilionu korun. "NATO při vás stojí dnes, zítra, tak dlouho, jak bude třeba," dodal Stoltenberg.

Ukrajina v NATO? Názory se tříští

Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskemby se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Témata:  Jens Stoltenberg,  NATO (Severoatlantická aliance),  Ukrajina