Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit G7 v Bavorsku začal, kancléř přivítal pozvané státníky

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

V bavorském alpském zámku Elmau dnes začalo třídenní vrcholné jednání představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy Německa, USA, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Summit, kterého se účastní i zástupci Evropské unie, bude podle německého kancléře Olafa Scholze signálem jednoty demokratických mocností vůči ruské agresi. Očekává se, že země G7 v úterý na závěr summitu vyhlásí zákaz dovozu ruského zlata.

Jen krátce před začátkem summitu se Kyjev v noci na dnešek stal po třech týdnech opět terčem ruského raketového útoku, což americký prezident Joe Biden označil za další příklad ruského barbarství. Scholz řekl, že úder na ukrajinskou metropoli je dalším důkazem toho, že německá a západní podpora Kyjevu byla správným krokem.

Scholz po bilaterálním jednání s Bidenem prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, a to zásadně ve shodě s USA. Pokračující podporu Ukrajině jasně přislíbili i britský premiér Boris Johnson, francouzský prezident Emmanuel Macron či předseda Evropské rady Charles Michel.

Británie a USA ještě před summitem oznámily, že společně s Kanadou a Japonskem zakážou dovoz ruského zlata. Sankce, kterou podle Bidena vyhlásí společně všechny země G7 a o které bude podle Michela jednat i EU, se nebude týkat zlata, které už Rusko vyvezlo.

USA rovněž navrhují zastropovat ceny ruské ropy, aby Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií. Evropská unie zatím není o tomto opatření plně přesvědčena, chce o něm proto podrobněji jednat. Podle Michela není dohoda ještě během summitu pravděpodobná.

Scholz po prvním bloku jednání, jehož tématem bylo světové hospodářství, řekl, že mezinárodní situace je sice složitá, summit však bude signálem rozhodnosti a jednoty zemí G7. Podle televizních komentátorů zatím nic nenaznačuje tomu, že by jednání doprovázely rozepře či výraznější nesoulad. Dokládají to podle nich opakovaná ujištění jednoty a také uvolněná atmosféra, která byla patrná při uvítací ceremonii či společném focení po první části jednání.

V zájmu symboly jednoty demokratického světa proti ruské agresi pozval Scholz na summit zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu. Ti postupně přiletí do dnešního večera.

Vrcholné schůzky G7 tradičně doprovází řada protestů. Policie ale místo o očekávaných tisících protestujících hovoří o stovkách. Demonstrace zůstávají poklidné. Na bezpečnost v okolí summitu dohlíží 7000 policistů, v Bavorsku je v pohotovosti okolo 18.000 policistů.

Země G7 investují do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů

Skupina velkých světových ekonomik G7 investuje v příštích pěti letech do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu Kč). Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau oznámil americký prezident Joe Biden. Program nazvaný Partnerství pro světovou infrastrukturu je vnímán jako protiváha čínskému megaprojektu označovanému jako Nová hedvábná stezka.

"Spojené státy do roku 2027 mobilizují do podpory infrastruktury ve světě 200 miliard dolarů," řekl Biden. "Země G7 pak společně vyčlení do roku 2027 celkem 600 miliard dolarů," řekl. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že Evropa do projektu vloží polovinu částky.

Investice do infrastruktury jsou podle Bidena klíčové, neboť moderní technologie vzdálenosti ve světě zmenšily a svět úzce propojily. "Budeme podporovat rozvojové a rozvíjející se země," řekl Biden.

Projekt Nové hedvábné stezky, který se oficiálně nazývá Iniciativa Pásu a cesty, Čína zahájila v roce 2013. Cílem je posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Řada evropských zemí a Spojené státy projekt vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit.

Témata:  G7 Olaf Scholz Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.