"Pro všechny byla vyhlášena všeobecná amnestie (...), takže byste se s důvěrou měli vrátit ke svým zvykům," uvedlo hnutí v prohlášení. Jde o první, ač neurčité výroky ohledně vlády, kterou radikální hnutí zavede, píše AP. Tálibán stále vyjednává s politickými vůdci padlé vlády a dosud nebylo vyhlášeno oficiální předání moci.

Šéf vojenské komise Tálibánu Muhammad Jakúb nařídil svým bojovníkům, aby udržovali disciplínu a v Kábulu nevstupovali do domů a nezabírali vozidla. Pokud by tak učinili, jednalo by se o "čin vzpoury" a dotyční jedinci za to budou nést zodpovědnost, uvedla stanice Tolo News.

Mluvčí Tálibánu zároveň na twitteru uvedl, že by nikdo neměl vstupovat do obydlí bývalých vládních činitelů a vyhrožovat jim. Nejmenovaný vysoce postavený činitel hnutí agentuře Reuters sdělil, že bojovníci mají zakázáno vstupovat do budov velvyslanectví či bránit v průjezdu vozům diplomatů.

"Členové Tálibánu dostali na všech úrovních nařízení, abychom se ujistili, že vůči přítomnosti jiných zemí v Afghánistánu nebudeme jednat neuctivě," uvedl činitel.

"Islámský emirát nechce, aby ženy byly oběťmi," řekl ve vysílání televize, kterou nyní Tálibán kontroluje, člen kulturní komise hnutí Inamulláh Samanganí. "Podle práva šaría by měly být ve vládní struktuře," dodal.

"Struktura vlády není plně jasná, ale na základě zkušeností by tu mělo být plně islámské vedení a zapojit by se měly všechny strany," prohlásil Samanganí.

Z Kábulu nejsou hlášeny větší boje či střety, většina obyvatel metropole ale zůstává doma v obavách z dalšího vývoje. AP připomíná, že převzetí kontroly nad městem doprovázelo propuštění vězňů z věznic a rabování skladů zbraní. Starší generace si navíc stále pamatuje předchozí vládu Tálibánu z let 1996 až 2001, kterou provázelo kamenování, amputace končetin nebo veřejné popravy.

Povstalci se sice v posledních letech snažili ukázat větší umírněnost, velká část Afghánců k tomu však přistupuje s velkou dávkou skepse, píše AP.

Diskutovaným tématem je i postavení žen a dívek, které na přelomu tisíciletí nesměly navštěvovat školy a nemohly pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Ženy, které pravidla porušily, někdy čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policií jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.