Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.

Rusové namísto zničení Ukrajiny, které chtěli, dostali po 210 dnech války mobilizaci, uzavření hranic, zablokování bankovních účtů a tresty vězení za dezerci, napsal dnes na twitteru Podoljak. "Vše jde stále podle plánu, že? Život má velký smysl pro humor," dodal s odkazem na opakovaná tvrzení ruských představitelů, že "speciální operace" postupuje podle plánu přes ukrajinské útoky a ruský ústup nejprve na jaře od Kyjeva a v září z Charkovské oblasti.

Rusko dnes vyhlásilo částečnou mobilizaci, chce povolat 300.000 rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě. Moskva dnes také poprvé od března hovořila o vlastních ztrátách během více než půl roku trvající invaze na Ukrajinu. Ministerstvo obrany připustilo, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že ruské ztráty činí 54.810 osob.

Ukrajina je jedním z častých témat projevů státníků na nynějším Valném shromáždění OSN v New Yorku, dnes by tam měl prostřednictvím videospojení promluvit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjevané mají pro Putinovu mobilizaci jen slova opovržení a vzdoru

Obyvatelé ukrajinského hlavního města Kyjeva dnes podle agentury Reuters označovali částečnou mobilizaci, kterou ohlásil ruský prezident Vladimir Putin, za projev zoufalství. Vyjadřovali zároveň důvěru v ukrajinské ozbrojené síly a víru, že ruské invazní jednotky ze země vyženou. Moskva povolává do zbraně 300.000 záložníků, Putin Západ obvinil z jaderného vydírání a pohrozil mu odpovídající ruskou reakcí.

"Hrozba by byla větší, pokud by byla všeobecná (ruská) mobilizace. Ale myslím, že v tuto chvíli se Putin bojí podniknout takový krok, protože Rusové raději bojují slovy," domnívá se šestačtyřicetiletý Viktor Čechnij. Jen málo Rusů chce na bojiště, dodal geograf, jenž pracuje pro Národní akademii věd Ukrajiny.

"Stále věřím, že Putin není šílený, je v něm určitá racionalita. Takže pokud budou použity jaderné zbraně, může to ohrozit existenci Ruska i celého světa," domnívá se podle Reuters Čechnij.

S jeho názorem se ztotožnil další Kyjevan, jednatřicetiletý Oleksandr Šarkin. "Pokud budou (Rusové) nuceni vést válku, motivace jejich vojáků bude ještě nižší než u smluvních vojáků," uvedl. Kyjev a jeho západní spojenci zmiňují nízkou morálku mezi členy ruské armády jako jeden z důvodů pomalého postupu invaze na Ukrajině, jíž Moskva nazývá "speciální vojenskou operací".

Naopak ukrajinské ozbrojené síly, které s pomocí západních zbraní už téměř sedm měsíců bojují na několika frontách proti početnější ruské armádě a v posledních týdnech dobyly zpět rozsáhlá území, mají u Kyjevanů silnou podporu. Dobytí samotného Kyjeva ruské invazní síly vzdaly už zkraje své agrese poté, co narazily na tvrdý ukrajinský odpor.

"Myslím, že musíme věřit našim ozbrojeným silám a nikomu jinému. Výhrůžky od nich (Rusů) budou přicházet vždy, dokud budou existovat, takže nemá smysl jim naslouchat nebo vyjednávat. Všechno jsou to jen prázdná slova," řekl třiadvacetiletý student Kyrylo Kundik.

Dvaačtyřicetiletá Hanna, která nechtěla uvést své příjmení, prohlásila, že šéf Kremlu podle ní už neví, co má na Ukrajině dělat. Snaží se tak "vyvolat v lidech strach". "Je to duševně nemocný člověk. Věřím v ukrajinské ozbrojené síly a doufám, že se nestane nic špatného a že nás ubrání. Důvěřuju našim chlapům na frontě," dodala.