SaS kromě ministra hospodářství zastupují ve vládě také ministři zahraničí, školství a spravedlnosti; všichni formálně skončí ve svých funkcích poté, co je odvolá prezidentka Zuzana Čaputová. Jména nových ministrů premiér zatím veřejně neoznámil, novinářům Heger řekl, že se tak stane patrně příští týden. Ještě předtím bude v této záležitosti hovořit s hlavou státu, uvolněná ministerská křesla by podle premiéra měli obsadit odborníci.

SaS už na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání v koalici podmínila hlavně tím, že ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič odejde z vlády. OLaNO i Matovič ultimátum SaS nejprve opakovaně odmítli. Minulý týden ale Matovičovo hnutí na poslední chvíli předložilo seznam deseti opatření například v sociální, daňové a rozpočtové oblasti, včetně rozdání stovek milionů eur lidem, jejichž schválením podmínilo Matovičovu demisi. Současně by podle OLaNO musel z vlády odejít i Sulík. Sulík pak v reakci oznámil svou demisi a řekl, že o návrzích OLaNO bude jeho strana jednat až po rezignaci Matoviče, který takový krok ovšem odmítl.

"To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, nelze nazvat jinak než rozvrat. Nejsou to osobní důvody, které (vedly k) odchodu. Představitelé OLaNO hazardují se zemí už od první vlny covidu," řekl Sulík novinářům. Nevyloučil, že by se SaS mohla vrátit do koalice, pokud by Matovič z vlády odešel. Po vystoupení z koalice chce být SaS tvrdou opozicí, byť má zájem na tom, aby Hegerův kabinet dovládl do voleb konaných v řádném termínu.

"Vstupujeme do menšinové vlády. Budeme jednat s demokratickými poslanci. Největší priorita, které budeme čelit, je energetická krize," řekl novinářům Heger, který je také členem vedení OLaNO. Ministr obrany za OLaNO Jaroslav Naď zase nevyloučil, že v zemi budou předčasné parlamentní volby, které by se v řádném termínu konaly v únoru 2024.

Zůstávající tři vládní strany, a to OLaNO, Jsme rodina a Za lidi, budou mít po odchodu ministrů za SaS dohromady 70 poslanců ve 150členné sněmovně.

Aktuální vládní krize naplno propukla po té, co Matovič prosadil ve sněmovně vyšší finanční pomoc rodinám bez hlasů poslanců SaS a s podporou zákonodárců, kteří se do sněmovny dostali na kandidátní listině krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Matovič dříve během dneška tvrdil, že SaS demisí svých ministrů povalí už třetí vládu. V roce 2011 liberálové, stejně jako Matovič, při hlasování ve sněmovně nepodpořili rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny. To vedlo k pádu tehdejšího kabinetu premiérky Ivety Radičové, který toto hlasování spojil s rozhodováním o vyslovení důvěry. Loni si pak SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly odchode Matoviče z čela vlády, když SaS tvrdila, že Matovič není manažersky, osobnostně ani komunikačně schopen vést zemi. V čele nové vlády pak Matoviče nahradil Heger.

SaS a Matovič jsou dlouhodobě ve sporu ohledně řešení různých témat, Sulík a Matovič v minulosti také nešetřili vzájemnými slovními výpady. SaS rovněž tvrdila, že Matovič rozhazuje veřejné peníze na své nápady.

Slovensko už má zkušenosti s působením menšinové vlády. Do tohoto postavení se před zhruba 18 lety dostal kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy; po odchodu dalších poslanců z tehdejší koalice se pak v roce 2006 uskutečnily předčasné volby, a to tři měsíce před jejich řádným termínem.

Matovičovo hnutí OLaNO předloni se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti tehdy vládním sociálním demokratům (Směr-SD). Preference OLaNO pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal podle průzkumů jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Matovič si u politických soupeřů či médií vysloužil přezdívky šašek či muž konfliktu, který své nápady prosazuje bez ohledu na postoj svých kolegů či odborníků a který nešetří kritikou vůči těm, kdo s ním nesouhlasí.