Unikátní český objev: Náhrada cév, tkání a kostí z nanovláken

Pět let hledal vědecký tým správný materiál. Specialisté vymýšleli technologii, pak přešli od mechanických k biologickým testům. "Byly provedeny testy nejprve na potkanech, poté se přešlo na králíky. V současné době máme první experimenty na prasatech. A výsledky se zdají být slibné," uvedla vědkyně liberecké univerzity Jana Horáková. "My vlastně jenom pomůžeme přírodě, pomůžeme našemu tělu remodelovat nebo vytvořit vlastní cévu," doplnil ji kolega Petr Mikeš, člen výzkumného týmu.

A jak to funguje? Postižené místo cévy chirurg odstraní a konce cév spojí s nanovlákennou náhradou. Ta působí jako dočasná kostra a zachytává buňky, které časem vytvoří zdravou cévu. Tělo pak náhradu vyloučí. "My jsme schopni to řídit ten rozpad takové náhrady v řádu několika měsíců až let," dodal Petr Mikeš. "Ono to zní trošku jako scifi. Nicméně ta přestavba do té cévní stěny tam opravdu probíhá. Ty materiály opravdu umožňují infiltraci těch správných buněk a formování té nové tkáně," uvedla Jana Horáková.

Zatím se používají náhrady cév získané odběrem z končetin pacienta. Pokud to kvůli stavu jeho cév a zdraví není možné, pak od jiných dárců nebo i zvířat, ale to má svá rizika. "Jde to i ze zvířete, ale tam může vzniknout velmi silná imunologická reakce a tělo to může odmítnout," upozornil Petr Mikeš.To u vynalezené cévní náhrady neexistuje. "Tělo na něj nereaguje nijak. Imunitní systém ho nerozpozná jako nepřátelské těleso," vysvětlil Petr Mikeš.

Objev bude mít využití i pro periferní nervy nebo lymfatické cévy, ale i jako 3D tkáňové nosiče pro náhradu kostí, chrupavek a tkání. Univerzita už za něj získala prestižní ocenění za objev roku 2016 ve zdravotnictví.

Pokud všechny testy dobře dopadnou, pak tato cévní nanovlákenná náhrada, kterou vyvinul vědecký tým technické univerzity v Liberci, bude zachraňovat lidské životy ve světě v nejbližších pěti letech.

Témata:  lidé,  lékaři