Evropští státníci příliš neuvítali zvolení Donalda Trumpa prezidentem, částečně za to může i jeho známá nechuť vůči tomu, aby Spojené státy i nadále dominovaly (a z velké části platily) Severoatlantické alianci (NATO). Tím se ovšem stává aliance mnohem flexibilnější a zde taky nejspíš leží odpověď na to, jaké obranné mechanismy Evropa vlastně má.
Jednání Donalda Trumpa má totiž pro Evropany jednu velkou výhodu - nutí kontinent vážně přemýšlet nad tím, jak se o svou obranu má postarat i bez cizí pomoci. Nesoulad ohledně toho, kolik má kdo platit, totiž leží převážně v tom, na co státy přispívají. Z rozpočtu evropských států pro NATO totiž vychází, že Evropané nepřispívají ani tak na vojenský pakt, ale spíše na personální náklady.
Z evropských rozpočtů totiž každoročně odchází více jako 50 procent financí právě na administrativu a úředníky, spíše než na samotnou armádu a vojáky (USA je to jen čtvrtina příspěvků). Zatímco na výzbroj vojáků odchází zhruba 20 procent financí z Evropy, Spojené státy americké přispívají na to samé asi 30 procent celkových příspěvků.
Z toho vychází, že evropské země jednoduše nechtějí utrácet víc, protože víc peněz by naopak šlo do administrativy a ne do armády a obrany. Evropská komise už proto navrhla, aby členské země přistupovali k rozdělením příspěvků mnohem racionálněji. Jenže ani to nepomůže, protože v Evropě chybí hlavně hlubší spolupráce a společné manévry, které by zajistily, že státy budou mezi sebou umět komunikovat.
Podle Bloombergu je potřeba si uvědomit, že aliance NATO dnes funguje jen díky dvěma důvodům - tím prvním je jasný společný cíl, tím druhým je - ať se nám to líbí nebo ne - vedení USA? které také alianci táhne převážně finančně. Evropa totiž nic jiného než NATO nemá, národní armádám chybí zkušenosti při společných manévrech.
I kdyby se EU dnes v Bruselu rozhodla, že opustí NATO a vytvoří jinou, celoevropskou obranu, je třeba mít na vědomí, že nová aliance stejně bude pracovat na principech NATO, ale už bez peněz z USA. Chybí zde však i lídr, který se postaví do čela. Francie, která po odchodu Velké Británie z EU? se stane největší armádou v bloku, se vždycky dívala na možnou evropskou armádu jako na protiváhu NATO, a ne jako něco, co by ho mohlo jednoho nahradit.
Otázkou tak je, zda už není načase, aby Evropa měla společnou armádu. Mnozí se ovšem domnívají, že to (zatím) není potřeba, zatímco druhá půlka trvá na tom, že je potřeba obecně navýšit společnou bezpečnost. Evropa totiž tím, že bude sama schopná se ubránit, prospěje nejen sobě, ale i USA, které se už nechce cítit jako někdo, kdo to má vše na svých bedrech.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), obrana, armáda
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48
