Praha - Prestižní časopis Nature minulý týden zveřejnil článek o výzkumu českého chemika Jakuba Hývla. Ten na něm spolupracuje s nositelem Nobelovy ceny za chemii Richardem Schrockem
Možnost existence života ve vesmíru fascinuje nejenom spisovatele sci-fi. Jak vypadá nezemský život? Představuje pro nás nebezpečí? Na jakých planetách se vyskytuje? News.com.au. referuje o objevu 220 planet, které jsou schopny dát život. A většina z nich nejsou vůbec podobné naší zemi. Jejich počasí je vzhůru nohama a i jejich hvězdy jsou jiné.
Internet je místo, kde už se dá najít téměř cokoliv, neustále se zvyšuje objem informací. S tím ale přichází i větší bezpečnostní riziko. K tomu, abyste byli zabezpečeni na internetu, naštěstí nejsou potřeba žádné diplomy. Těchto 10 tipů by mělo stačit, abyste minimalizovali riziko napadení počítače nějakým virem, nebo ukradením osobních informací.
San Francisco (USA) - Společnost Google bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených na nejnovějších verzích jejího operačního systému Android.
S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.
Brno - 22. února 2007 začala na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova fungovat Mendelova polární stanice, kterou provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Za deset let má na svém kontě několik vědeckých objevů.
Mys Canaveral - Start rakety Falcon 9 z mysu Canaveral na Floridě byl kvůli technickým potížím odložen na tuto neděli v 15:38 SEČ.
Cambridge – Již brzy by se mohli po naší planetě znovu procházet majestátní mamuti, kteří vymřeli již před několika tisíci lety. Vědci hlásí, že už za dva roky by mohli vytvořit hybridní embrio slona a mamuta. O projektu připomínajícím známý film Jurský park informuje o tom server The Independent.
Washington/Moskva - V loňském roce americká NASA objevila objekt, který je na cestě k Zemi. Podle astronomů proletí kolem nás 25. února, naši planetu ale mine. Ruský odborník Djomin Damir Zacharov je ale přesvědčen o opaku a tvrdí, že dojde ke srážce, a to už dnes, 16. února.
Washington - Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?
Minato - Japonští vědci studovali zbytek supernovy, když přišli na zajímavý objev. Zjistili, že se kolem ní pravděpodobně pohybuje černá díra, která krouží v naší galaxii a dosud byla naším očím skryta.
Petrohrad – V jednom z nejznámějších příběhů Bible, konkrétně Starého zákona, se vypráví o tom, jak nechal Mojžíš rozestoupit Rudé moře, aby mohl židovský lid vyvést z otroctví ze starověkého Egypta. Jak poukazují vědci, tento „zázrak“ se skutečně mohl odehrát tak, jak ho Bible popisuje.
Americký vědec varuje před tím, že planeta Země a Měsíc se v budoucnu dostanou do kolizního kurzu. To podle něj způsobí, že se jediná známá přirozená družice naší planety zřítí směrem k Zemi, což způsobí katastrofu.
Tokio – Do vesmíru se už podívali psy i opice. Teď tam vědci vyslali také rybičky. Ty by měly pomoci výzkumníkům pomoci odhalit, jak na těla astronautů působí nulová gravitace. Informuje o tom server Express.
Moskva - Ruští vědci tvrdí, že našli lék na rakovinu, který dokáže ničit nádorové zhoubné buňky. Nová metoda funguje na principu nanočástic a lze ji využít například při chemoterapii.
Berlín - Internetová sociální síť Facebook v příštích týdnech zavede v Německu systém pro ověřování pravdivosti příspěvků a označování falešných zpráv.
Brasilia – Šestatřicetiletá Brazilka Maria Ines Candido de Silva trpěla obrovskými bolestmi. Po pracovním úrazu, při kterém ji těžce zranil výbuch plynového vařiče, jí na těle zůstaly bolestivé popáleniny druhého stupně. Léčivé masti jí nepomohly. Lékaři proto vyzkoušeli zcela novou formu léčby – a měli úspěch.
Londýn - Černé díry jsou jedny z nejznámějších kosmických objektů, přesto o nich zatím má lidstvo jen zlomek informací. Kromě otázek týkajících se vzniku a účelu nyní nejnověji řeší možnost úniku v případě, že do ní něco spadne. A z odpovědi vědců mrazí.
Helsinky - Finsko v pondělí nasadilo do ostrého provozu ledoborec Polaris, který je první na světě s pohonem na zkapalněný zemní plyn (LNG). Led bude prorážet v Botnické zátoce
Washington - Americký biolog Tim Caro, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét v Tanzánii, aby zjistil, proč mají zebry pruhy. Dokonce se neváhal za jednu z nich převléknout.
S několika sondami obíhajícími různé planety v naší sluneční soustavě a průzkumným vozítkem na planetě Mars odborníci doufají, že v roce 2017 lidé konečně objeví mimozemský život.
Londýn – Zrovna jste se najedli, přesto máte pocit, že už zase máte hlad? Takovou situaci zažil téměř každý z nás. Vědci se na tento problém zaměřili a našli řešení.
Limerick (Irsko) – Učebnice anatomie lidského těla zřejmě čekají změny. Vědci totiž objevili zcela nový orgán, který by mohl položit základy úplně nové vědní disciplíny. Informují o tom média jako CNN nebo Medical Daily.
4. června 2026 21:57
4. června 2026 20:44
4. června 2026 19:41
4. června 2026 18:38
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Zdroj: Jiří Hrubý
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
