Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Napodruhé to vyšlo. Android Fjodor s lodí Sojuz přistál u ISS

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
Foto: NASA

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě dnes na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

"Zakotvení potvrzeno!" informoval na twitteru americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA. Předtím na sociální síti o zdařeném přistání informovala ruská kosmická agentura Roskosmos. Loď a stanice se spojily v 05:08 SELČ, orbitální komplex se v té době nacházel asi 400 kilometrů nad východním Mongolskem.

Docking confirmed! While flying about 250 miles above Eastern Mongolia, an uncrewed Soyuz MS-14 spacecraft successfully arrived and docked to the @Space_Station at 11:08pm ET. Get more details: https://t.co/FRrjhIw77o pic.twitter.com/Mny4KFHUY4

— NASA (@NASA) August 27, 2019

Loď Sojuz MS-14 odstartovala z kosmodromu Bajkonur minulý čtvrtek k letu, který má prověřit slučitelnost nosné rakety Sojuz-2.1a s pilotovanými loděmi z řady Sojuz MS. Na palubě lodi proto nebyl žádný astronaut, pouze člověku podobný robot Fjodor, který nese také identifikační označení Skybot F-850. Měří 1,8 metru a váží 160 kilogramů.

V sobotu ráno se loď MS-14 měla automaticky připojit k ISS, ale v jednu chvíli se přestala ke stanici přibližovat a začala se od ní náhle vzdalovat. Podle expertů byla chyba na zařízení navigačního systému Kurs u spojovacího uzlu modulu Poisk.

Kvůli tomu posádka ISS v pondělí k tomuto uzlu ručně přeparkovala loď Sojuz MS-13. Tím uvolnila bezproblémový spojovací uzel na modulu Zvezda, u něhož dnes zakotvil Sojuz MS-14. Kromě Fjodora tato loď na ISS dopravila také 670 kilogramů dalšího nákladu.

Fjodor by se měl z ISS vrátit 7. září, kdy je naplánován zpáteční let z orbitálního komplexu nákladní lodi Dragon americké společnosti SpaceX. Do té doby by se měl sžívat s lidskou posádkou na stanici a učit se pohybovat v prostředí s nulovou gravitací. Sbírá i telemetrická data a údaje o silách při letu. Do budoucna se také předpokládá, že by mohl pracovat na místech, která jsou pro lidi příliš nebezpečná, nebo že by mohl být vyslán na dlouhé kosmické cesty.

Podle šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina se počítá s experimentem "kopírování" pohybů robota. To by mohlo být užitečné pro jeho možnou práci na vnější straně ISS.

Rusko od roku 2002 používalo na dopravu lidské posádky na ISS rakety Sojuz-FG. Od roku 2020 chce však přejít na rakety Sojuz 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Roskosmos letem s Fjodorem na palubě testuje nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Témata:  ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) vesmírná loď Sojuz

Související

Aktuálně se děje

8:25

Tomáš Vartecký se jde léčit. Upřímná zpověď o velkých problémech

Loni to nebyla hudba, čím Tomáš Vartecký plnil stránky médií. A hudba to není ani na začátku letošního roku, kdy na sociálních sítích zveřejnil zásadní oznámení. Vartecký prozradil, že se potýká s velkými problémy, které si vynutily přerušení činnosti. Podle některých médií nastupuje do léčebny. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.