Sovětský plovoucí tank projel vším. Respekt z něj měli nejen Pákistánci ale i Američané!

Vývojem byla pověřena konstrukční kancelář VNII-100 která měla pobočky v Čeljabinsku a Leningradě.  Vývoj nového stroje měl tři směry: první pojmenovaný Objekt 770 vedl k průzkumnému tanku PT-76, druhá odnož pojmenovaná Objekt 780 dal obrněný obojživelný transportér BRT-50 a třetí varianta byl Objekt 573 tedy samohybné dělo pro výsadkáře ASU-85. V tomto článku se zaměříme jen na PT-76. Práce šly rychle kupředu a prototyp byl hotov již v roce 1950. Vojskové zkoušky proběhly uspokojivě a roku 1951 začala sériová výroba.

PT-76 měl na délku 6,9 metru, na šířku 3,14 metrů a na výšku pouhých 2,1 metru. Hmotnost stroje byla 14,5 tuny.  Ve vývoji byly využity zkušenosti z 2. světová války. V ní se Sověti přesvědčili, že u průzkumných strojů je hlavní pohyblivost a nikoliv pancéřování. PT-76 měl sílu pancéře jen 6 až 15 milimetrů. Trup stroje byl jednoduché svařované konstrukce.

Tank byl vybaven šestiválcovým motorem s výkonem 240 koní. Při plavbě po vodě stroj poháněly dvě vodní trysky. PT-76 mohl přejít do plavebního režimu přímo z jízdy, což bylo obrovskou výhodou. Výkony stroje byly na svojí dobu vynikající. Na silnici stroj dokázal vyvinout rychlost až 44 kilometrů v hodině. Na vodě pak 10,5 kilometru v hodině. 250 litrová zásoba paliva stroji stačila k dojezdu 370 kilometrů. Při použití externích palivových nádrží PT-76 dokázal dojet i 510 kilometrů bez nutnosti doplnit palivo.

Posádku průzkumného tanku tvořili tři muži – velitel/střelec, nabíječ a řidič. Jejich stroj byl vyzbrojen kanónem D-56T ráže 76,2 milimetru se zásobou 40 nábojů. Jednalo se skutečně o silnou zbraň, která si dokázala poradit i s papírově silnějším protivníkem. Vedle toho byl tank vybaven i koaxiálním kulometem SGMT, později PKT, se zásobou 1000 nábojů. Velitel měl k dispozici tři periskopická pozorovací zařízení a pozorovací dalekohled TPKU umožňující sledovat pohyb nepřítele až na 3000 metrů. Původně nebyl stroj vybaven ochranou proti zbraním hromadného ničení. To bylo napraveno až se zahájením výroby vylepšená verze PT-76B.

Výroba PT-76 probíhala v letech 1951 až 1967 a dala celkem 3039 strojů. Vedle toho ještě probíhala výroba poněkud upravené verze stroje pod označením Typ 63 v Číně, a která obohatila čínskou armádu o 1805 těchto strojů. PT-76 se stal standardním, průzkumným tankem Varšavské smlouvy. Pouze do armád Rumunska a Československa nebyl zaveden. Brzy se stal i populární exportní komoditou. Překvapivě první zemí mimo sféru vlivu Moskvy, kam byl PT-76 dodán, bylo kapitalistické Finsko. Export poté šel především do mnoha spřátelených zemí, jako bylo Mali, Angola, Madagaskar, Irák, Nikaragua a samozřejmě Kuba. 

Další zemí kam směřovala stovka PT-76 byla Indie. Indové byli také první, kteří použili PT-76 v boji. Během války v roce 1965 se PT-76 velmi osvědčil a stroj prokázal svoje bojové schopnosti. Hvězdnou hodinu PT-76 zažil v indických službách při dalším konfliktu v roce 1971, kdy se při ztrátě 13 vlastních strojů podařilo jednotkám vybavených PT-76 zničit 66 M24 Chaffee a několik desítek dalších vozidel. V Indických službách PT-76 až do roku 2007. 35 kusů si po setkání s ním koupil od Indonésanů i Pákistán, v jehož službách je tank dodnes.

Daleko horší výkonný předvedl stroj při válkách na Blízkém východě během šestidenní války v roce 1966 a jomkipurské války v roce 1973. Nebylo to však chybou stroje, ale spíše špatným výcvikem posádek egyptských strojů, které často své stroje opouštěli před bojem. Pokud již k boji došlo, PT-76 neměly proti lépe vycvičeným izraelským tankistům a silnějším M48 moc šancí. Ukořistěné PT-76 pak izraelská armáda vybavila silnějším motorem a 90 milimetrovým kanónem. Na přelomu století pak byly na tuto verzi modernizovány i stroje dodané ze SSSR do Indonésie.

PT-76 se však proslavil až během vietnamské války. Lehké průzkumné tanky dokázali bojovníci Vietkongu propašovat skrze džungli Ho Či Minovou stezkou až hluboko do zázemí Jižního Vietnamu. Jednotky s PT-76 poté překvapivě napadaly americké základny. Američané stroje označovali jako Ghost Tank tedy Tank duchů. Díky PT-76 se během operace Tet v bitvě o Lang Vei 6 a 7. února 1968 podařilo dobýt základnu amerických speciálních sil. Ztráty PT-76 však byly vysoké. Roku 1972 se dostalo PT-76, té „cti“, že se stal prvním tankem zničený řízenou střelou vystřelenou z vrtulníku. Stalo se tak 24. dubna 1972 střelou  BGM-71 TOW vystřelenou z vrtulníku UH-1.

V 90. letech byly PT-76 ještě nasazeny v bosenské válce a v Čečensku, ale to už byla labutí píseň lehkého obojživelného tanku. Ze služby v ruské armádě byl stažen roku 2010.  PT-76 je dodnes ve výzbroji v chudších nenáročných zemích jako je Kongo, KLDR, Laos, Zambie nebo Benin. Zájemci o vojenskou techniku, kteří by si chtěli prohlédnout tuto legendu studené války, nemusí jezdit daleko. Jeden stroj byl ke zkouškám dodán i ČSLA. Přestože stroj nebyl zaveden do služby v naší armádě, tento kus se zachoval jako exponát ve vojenském muzeu v Lešanech. 

Témata:  tanky,  tank PT-76,  Sovětská armáda,  Sovětský svaz,  Indie,  studená válka,  Vietnam