Světová ekonomika je teď v lepší kondici, než se kvůli dopadům pandemie a válce na Ukrajině čekalo. Na okraj zasedání skupiny velkých světových ekonomik G20 v indickém Béngalúru to dnes novinářům řekla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy podle ní počítají s dalšími sankcemi vůči Rusku a naopak s další pomocí napadené Ukrajině.
Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.
Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta.
Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo dnes ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta.
Růst globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z odhadovaných tří procent loni. Bude tak patřit mezi nejnižší za poslední desetiletí. Ve zprávě nazvané World Economic Situation and Prospects to dnes uvedla Organizace spojených národů. Slabší růst způsobí pandemie nemoci covid-19, invaze ruských vojsk na Ukrajinu, vysoká inflace a klimatická krize.
Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyjádřil přesvědčení, že Německo se navzdory energetické krizi nedostane do hospodářské recese. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Růst světové ekonomiky by se měl v letošním roce odrazit ode dna, a to navzdory pokračující válce na Ukrajině a stoupajícím úrokovým sazbám. Uvedla to dnes podle agentury Reuters šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, ačkoliv mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o 20 procent. Na dnešní poradě o stavu hospodářství to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit na úrovni 2,3 procenta HDP označil Putin za jeden z nejlepších ukazatelů ve skupině velkých ekonomik G20, uvedla agentura TASS.
Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra (WEF). Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září.
Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Příčinou prosincového zpomalení inflace na 15,8 procenta z listopadových 16,2 procenta je zejména zlevnění pohonných hmot. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují, že v lednu tempo růstu cen pravděpodobně znovu zrychlí, poté ale bude v letošním roce inflace postupně klesat. Celoroční průměr by podle nich letos měl být kolem deseti procent. Loni byl 15,1 procenta, nejvíc od roku 1993.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.
Světová banka (SB) dnes zhoršila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 1,7 procenta ze tří procent předpokládaných v červnu. Poukázala na negativní hospodářské důsledky vysoké inflace, rostoucích úrokových sazeb a války na Ukrajině. Varovala, že v případě dalšího nepříznivého vývoje by světová ekonomika mohla sklouznout do recese.
Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta. Uvedla to dnes ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Hospodářská recese v Británii může být v letošním roce skoro stejně hluboká jako ta v Rusku. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs totiž podle serveru CNBC očekávají, že hrubý domácí produkt (HDP) Británie letos klesne o 1,2 procenta, zatímco pokles HDP v Rusku předpovídají na 1,3 procenta. Zdůvodňují to válkou na Ukrajině a nutností vyrovnávat se s dopady západních ekonomických sankcí.
Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.
Oznámení Ruska o zákazu vývozu ropy do zemí, které dodržují cenový strop dohodnutý skupinou předních ekonomik světa G7, je podle analytiků nejnovější známkou toho, že globální energetické trhy vstupují do nové éry. Zároveň však analytici upozorňují, že není pravděpodobné, že by oznámení mělo krátkodobý dopad na ceny ropy, protože trhy se řídí spíše statistickými údaji a konkrétními činy než slovy, uvedla zpravodajská televize CNBC.
Rok 2023 bude pro investování obtížný, analytici doporučují zejména státní dluhopisy, drahé kovy či akcie společností ze zbrojařského či farmaceutického průmyslu. Vyplývá to z odpovědí analytiků na dotazy ČTK.
1. dubna 2026 21:43
1. dubna 2026 20:10
1. dubna 2026 18:57
1. dubna 2026 17:34
1. dubna 2026 16:45
1. dubna 2026 16:00
1. dubna 2026 14:53
1. dubna 2026 14:06
1. dubna 2026 13:17
1. dubna 2026 12:31
1. dubna 2026 11:34
Školní vyučování ve školním roce 2025/2026 podle rozhodnutí vlády skončí již v pátek 26. června 2026. Pro rodiče to může znamenat komplikace, protože se letní prázdniny fakticky prodlužují o dva pracovní dny (pondělí 29. 6. a úterý 30. 6.), se kterými původní harmonogramy nemusely počítat.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Velikonoce se blíží každým dnem, přípravy vrcholí. Hodí se proto vědět, jak budou v dalších dnech fungovat obchody. Dobrou zprávou je, že nenakoupíte jen jednou během čtyř svátečních dnů.
