Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB.
Postupné zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) je znepokojivé pro silně zadlužené země, jako je Itálie. Uvedl to dnes italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti.
Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil dnes statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Česká ekonomika letos přes vysoké náklady na energie vzroste o 2,4 procenta. Příští rok bude stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, vysoká inflace bude charakterizovat celý rok 2023. Vyplývá to z predikce, kterou dnes zveřejnila Hospodářská komora ČR (HK). Jejím předpokladem je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. O dvě desetiny bodu tak zvýšil dříve uváděnou hodnotu růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí. Tempo růstu zpomalilo proti 0,7 procenta ze druhého kvartálu.
Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace.
Agentura S&P Global Ratings zhoršila výhled úvěrového hodnocení Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by v příštích měsících mohla rating země zhoršit. Důvodem je zpomalující ekonomika země a vládní opatření na ochranu domácnostní a podniků před vyššími cenami energie, která zatěžují veřejné finance.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně naopak klesla o 0,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu se výsledky ekonomiky zlepšily. Původně ČSÚ uváděl, že meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) činil ve třetím čtvrtletí 1,6 procenta a meziroční pokles 0,4 procenta.
Česká národní banka (ČNB) dnes ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 procentech. Beze změny proti poslednímu posouzení v červnu zůstaly i další dva limity pro poskytování hypoték. ČNB o tom dnes informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala podzimní Zprávu o finanční stabilitě.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta, růst je tak o 0,1 procentního bodu vyšší, než činil původní rychlý odhad z konce října. V konečné zprávě to dnes na základě cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat oznámil spolkový statistický úřad.
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
Ceny výrobců v Česku se v říjnu dál meziročně zvyšovaly, růst ale zmírnil v průmyslu, zemědělství, stavebnictví i službách. Nejvýrazněji o 27,1 procenta opět stouply ceny zemědělských výrobců, v průmyslu se výrobní ceny meziročně zvýšily o 24,1 procenta, u stavebních prací o 12 procent a u tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta.
Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem nečekaně klesla o 0,3 procenta. Na vině je vysoká inflace, která brzdí spotřebu, slabý jen a zpomalení globální ekonomiky. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedla japonská vláda. V přepočtu na celý rok ekonomika klesla o 1,2 procenta. Je to první pokles ekonomiky za čtyři kvartály.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v říjnu zrychlilo na 14,9 procenta z 14,2 procenta v září, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Inflace dosáhla nového maxima od června roku 2000, kdy přesáhla 15 procent. V Česku inflace v říjnu naopak zpomalila, byla ale mírně vyšší než na Slovensku.
Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
Míra inflace ve Spojených státech v říjnu počtvrté po sobě klesla. Překvapivě se snížila až na 7,7 procenta ze zářijových 8,2 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o 0,4 procenta, stejně jako v září. V obou případech je to příznivější vývoj, než čekali analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.
Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu.
Téměř tři čtvrtiny lidí v Německu mají obavy z hospodářské recese a mění kvůli tomu i přístup k nákupům. Podle průzkumu společnosti YouGov, který si objednala poradenská firma Simon-Kucher & Partners, většina respondentů v případě recese počítá s omezením výdajů na nové oblečení, dovolenou či volnočasové aktivity. Téměř polovina by pak omezila návštěvy restaurací. Informovala o tom agentura DPA.
Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit. Ještě před rokem se ale ve stejné finanční situaci podle svého vlastního hodnocení nacházely tři čtvrtiny českých rodin.
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
13. února 2026 18:23
13. února 2026 17:10
13. února 2026 15:53
13. února 2026 15:07
13. února 2026 14:41
13. února 2026 13:56
13. února 2026 13:12
13. února 2026 12:25
13. února 2026 11:29
13. února 2026 10:44
Tentokrát to pro Ester Ledeckou na zimních olympijských hrách necinklo. Po překvapivém vyřazení ve čtvrtfinále paralelního obřího slalomu na snowboardu se trojnásobná olympijská vítězka upínala k lyžařskému super-G. Svou čtvrteční jízdu ale nedokončila.
Zdroj: Jiří Hrubý
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.
