Ministerstvo financí dnes v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.
Ruské příjmy z prodeje ropy a plynu se budou v příštích měsících zvyšovat díky rostoucím cenám na světových trzích. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že "pozitivní trendy" v ruské ekonomice nabírají na síle. Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zlepšil odhad letošního růstu ruské ekonomiky, zhoršil však výhled na příští rok.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou.
Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl dnes v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.
Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností.
Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze.
Důvěra v českou ekonomiku po únorovém poklesu letos v březnu meziměsíčně stoupla o 2,2 bodu na hodnotu 93,9 bodu. Důvodem bylo zvýšení důvěry podnikatelů. U spotřebitelů naopak mírně klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli vzrostla důvěra v průmyslu a obchodu, kdežto ve stavebnictví a vybraných službách se snížila. Meziročně celková důvěra poklesla. Loni v březnu činila 96,8 bodu.
Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila a dostala se na 10,4 procenta, v lednu činila 10,1 procenta. K jejímu růstu přispěly zejména vyšší ceny potravin a zdražení nápojů v hospodách a restauracích, oznámil dnes britský statistický úřad. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles, a to na 9,9 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalil například růst cen elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta.
Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta.Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Na trhu se čekal výraznější pokles, analytici počítali s inflací 8,3 procenta nebo nižší. Za vyšším růstem jsou opět zejména drahé potraviny.
Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Světová ekonomika je teď v lepší kondici, než se kvůli dopadům pandemie a válce na Ukrajině čekalo. Na okraj zasedání skupiny velkých světových ekonomik G20 v indickém Béngalúru to dnes novinářům řekla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy podle ní počítají s dalšími sankcemi vůči Rusku a naopak s další pomocí napadené Ukrajině.
Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.
Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta.
Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo dnes ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta.
Růst globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z odhadovaných tří procent loni. Bude tak patřit mezi nejnižší za poslední desetiletí. Ve zprávě nazvané World Economic Situation and Prospects to dnes uvedla Organizace spojených národů. Slabší růst způsobí pandemie nemoci covid-19, invaze ruských vojsk na Ukrajinu, vysoká inflace a klimatická krize.
29. května 2025 21:53
29. května 2025 21:29
29. května 2025 20:19
29. května 2025 19:07
29. května 2025 18:44
29. května 2025 17:36
29. května 2025 17:01
29. května 2025 16:18
29. května 2025 16:16
29. května 2025 15:38
29. května 2025 15:03
29. května 2025 14:10
29. května 2025 13:21
29. května 2025 12:35
29. května 2025 11:39
Čeští hudebníci jen málokdy vystupují v zahraničí. Taková Dara Rolins mívá koncerty v Česku i na Slovensku. Letos ji ale čeká jedno vystoupení v exotickém zahraničí.
Zdroj: Jiří Hrubý
Michal Strnad, narozený 4. srpna 1992 v Chrudimi, patří mezi nejvýraznější postavy českého byznysu. Je stoprocentním vlastníkem a předsedou představenstva průmyslového holdingu Czechoslovak Group (CSG), který se prosadil v leteckém, zbrojním, automobilovém i železničním průmyslu. Firmu převzal od svého otce Jaroslava Strnada v roce 2018 a od té doby ji proměnil v jedno z nejmocnějších průmyslových impérií ve střední Evropě.
