Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta.
Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst inflace na 5,7 procenta.
Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenta. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv.
Meziroční inflace v říjnu výrazně stoupla na průměrných 5,7 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Nejvíce k růstu cen přitom nadále podle ekonomů přispívají položky související s bydlením.
Zářijová meziroční inflace byla o 1,7procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je především jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a znatelně rychlejší růst cen potravin. Větší byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,9 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2008.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Dnes to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Vysoké inflace se obává 80 procent Čechů. Na 62 procent lidí ale nehodlá v nejbližší době podniknout se svými financemi žádné kroky, které by znehodnocování jejich vlastních peněz mohlo zmírnit. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Roier, který mezi 1050 respondenty uskutečnila agentura Ipsos. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení.
Míra inflace v eurozóně v červenci v meziročním srovnání zrychlila na 2,2 procenta z červnových 1,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od října 2018. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce. V celé Evropské unii míra inflace stoupla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta.
Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu zrychlila tempo na 1,6 procenta z 1,4 procenta v březnu. Zvýšila se třetí měsíc po sobě a dosáhla letošního maxima. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziroční inflace v říjnu klesla na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Důvodem byl především pohyb cen energií. Inflace klesla potřetí v řadě. Podle ekonomů se inflace pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku, výraznější pokles ke dvěma procentům lze čekat až příští rok.
Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny poštovních služeb a telekomunikací. Z potravin byla levnější mimo jiné zelenina.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. Proti loňsku zdražil například alkohol a tabák, zlevnily naopak poštovní služby a telekomunikace.
Důvěra v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 bodu na 87 bodů. Růst důvěry tak výrazně zpomalil proti červenci, kdy se zvýšila o 9,5 bodu. V srpnu byla důvěra vyšší mezi podnikateli, naopak u spotřebitelů klesla. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný.
Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny zboží v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, ceny služeb o 3,1 procenta.
Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně.
Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot. Zmírnilo se rovněž zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje.
Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP.
Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny tlačily nahoru zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol.
13:28
Ledovka už na území Česka nehrozí, jedna výstraha kvůli počasí ale v platnosti je. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli varoval před silným větrem v několika příhraničních oblastech na severu území.
Zdroj: Jan Hrabě
Mohou mít Češi výhledově německé mzdy? Slova premiéra Petra Fialy (ODS) se řeší i po týdnu. Podle místopředsedy dolní parlamentní komory Jana Skopečka (ODS) se rozdíl určitě nepodaří vyrovnat za čtyři roky. Fialu ostře zkritizoval exministr Karel Havlíček (ANO), podle kterého se předseda vlády mohl dopustit šíření poplašné zprávy.
