Prodloužit životnost posledních tří německých jaderných elektráren kvůli úsporám plynu by bylo špatné rozhodnutí, uvedl dnes německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck během dne otevřených dveří sídla vlády. Provozem elektráren by se ušetřila nanejvýš dvě procenta spotřeby plynu, což není dostatečný důvod pro odklon od ekologického směřování německé energetiky, dodal Habeck podle agentury Reuters.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. Dnes to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele.
Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.
Prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren nepomůže vyřešit stávající německou krizi s nedostatkem zemního plynu. V rozhovoru s televizí ZDF to dnes prohlásil šéf regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klaus Müller. Uvedl, že Německo se na možné zastavení dodávek plynu z Ruska připravuje a že pomoci mohou i domácnosti hledáním úspor ve spotřebě.
Sněmovna dnes ve zrychleném režimu už v prvním čtení schválila vládní návrh na ukončení členství Česka ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Výpověď příslušné dohody navrhlo ministerstvo školství.
Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Dnešním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.
Velmi napínavou podívanou slibuje tento týden hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou dva dny před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny a očekávají velmi těsný výsledek.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu dnes odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka.
V ČR vzrostla podpora rozvoje jaderné energetiky i obnovitelných zdrojů. V aktuálním průzkumu agentury IBRS, do nějž se zapojilo 500 Čechů, se pro rozvoj jaderné energetiky vyslovilo 68 procent z nich. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 1994. Vyšší podporu jádra ovlivnila i válka na Ukrajině. Téměř polovina respondentů se ale také bojí, že kvůli válce na Ukrajině může být poškozená i jaderná elektrárna mimo území Ukrajiny. O výsledcích průzkumu informoval ČTK mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
V Británii by mohlo být v budoucnosti postaveno až osm nových jaderných reaktorů na místech nynějších jaderných elektráren. Vyplývá to z vládního plánu, jehož cílem je posílit energetickou nezávislost Británie a řešit rostoucí ceny energií. Plán počítá také se zvýšením výroby elektřiny z větru, vodíku a slunce, uvádí zpravodajský web stanice BBC.
Jaderné elektrárny se v loňském roce podílely na výrobě elektřiny v ČR z 36,6 procenta. Byly tak největším tuzemským producentem elektřiny. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny. Vyplývá to z informací interaktivního modulu oborového webu oEnergetice.cz.
Moskva vychází z toho, že scénář stisknutí "jaderného tlačítka" ze strany Ruska se za žádných okolností nenaplní. Podle agentury Ria Novosti to dnes prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v kolumbijském rozhlase.
Premiér Petr Fiala (ODS) plánuje na okraji evropského summitu jednat s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem mimo jiné o postoji jeho země k jaderné energetice. Novinářům to řekl před odletem na summit do Bruselu. Budu chtít s panem kancléřem mluvit i o tom, proč je jádro tak důležité pro ČR, v čem my vidíme jeho přínos, uvedl dnes Fiala.
Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sdílí český pohled na dočasné označení jádra a plynu za udržitelné energie. Po dnešním podvečerním jednání s šéfkou unijni exekutivy to řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která bruselské sídlo komise navštívila spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Evropská komise (EK) nebude přes námitky řady států výrazněji měnit návrh klasifikace energetických zdrojů, který dočasně označuje jádro a plyn za takzvané zelené investice. V dnešním rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to řekla eurokomisařka pro finanční trhy Mairead McGuinnessová.
Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu tzv. taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice.
Jaderná energetika není udržitelná a hospodářsky smysluplná. Dnes to v debatě s poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Německo v letošním roce odstaví své zbývající jaderné elektrárny a do roku 2030 chce navýšit podíl obnovitelných energetických zdrojů na 80 procent.
Evropská unie bude muset do roku 2050 investovat 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč) do nové generace jaderných elektráren, aby dosáhla plánovaného snížení emisí a uspokojila rostoucí poptávku po elektřině.
Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi zdroje šetrné ke klimatu může podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše přinést komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. ČR by měla podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly realizovatelné. Beneš to uvedl na twitteru.
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
Senát se ve shodě se Sněmovnou postavil za využívání a rozvoj jaderné energetiky jako podmínky pro splnění klimatických závazků EU. Podpořil tak postoj vlády před čtvrtečním jednáním unijních špiček. Horní komora rovněž ve svém stanovisku označila plyn za přechodný zdroj energie. EU by to podle horní komory měla uznat ještě do konce letošního roku.
Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
8:50
5. května 2024 21:41
5. května 2024 21:00
5. května 2024 19:43
5. května 2024 19:17
5. května 2024 18:29
Německé policii se v souvislosti s útokem na europoslance Matthiase Eckeho (SPD) v Drážďanech přihlásil sedmnáctiletý mladík, který sdělil, že politika srazil na zem. Informovala o tom agentura DPA.
Zdroj: Lucie Podzimková
Policie obvinila řidiče kamionu ze zavinění sobotní tragické nehody na dálnici D1. Muži hrozí v případě odsouzení až šestiletý trest odnětí svobody. Ve směru do Polska se včera srazilo několik vozidel včetně tahače, který převážel tank. Jeden člověk nepřežil.
