Odborné lékařské společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny. Upozorňují v něm na nemoci, které se v zemi vyskytují častěji než v ČR, například tuberkulózu, spalničky, dětskou obrnu nebo HIV. Stanovisko zveřejnila Česká lékařská komora.
Kvůli migraci z Ukrajiny je podle plicních lékařů potřeba zvýšit zásoby vakcín, testů a léků na tuberkulózu (TBC). S příchodem uprchlíků do ČR očekávají nárůst počtu pacientů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) a Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Ukrajina má čtvrtý nejvyšší počet případů TBC v Evropě. V roce 2020 jich bylo přes 17.000, v Česku 374.
Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na dnešním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.
Kvůli mrtvici umírá podle lékařů v posledních letech v ČR kolem 8000 lidí za rok, poslední data jsou z roku 2018. Po pandemii covidu-19 ale lékaři očekávají menší počty, protože část rizikových pacientů, kteří by mohli mrtvici dostat, podlehla koronaviru.
Typickým pacientem s infarktem je podle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 65letý muž, obvykle kuřák. Často trpí i dalšími nemocemi jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo obezita. Při léčbě je pro zachování funkce srdce zásadní rychlost zákroku. Pokud lékaři zasáhnou do dvou hodin, zachrání většinou celý srdeční sval. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě k 30. výročí koronární angioplastiky, což je výkon, který pro zprůchodnění tepny používají.
Vznik letošní chřipkové epidemie není podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Kynčla zatím možné definitivně vyloučit. V současné době zaznamenávají laboratoře jen jednotky případů chřipky, zejména typu A/H3. K šíření respiračních infekcí může podle něj přispět i migrace z Ukrajiny, sdělil ČTK.
Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Po pobytu v úkrytech před válkou nebo náročné cestě do bezpečí hrozí častěji i infekční, respirační nebo průjmové choroby. Okolnosti péče o ukrajinské uprchlíky proberou praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost na 16. kongresu primární péče, který začíná v pátek v Praze.
Česká lékařská komora (ČLK) v otevřeném dopisu vyzvala vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění. Více peněz bude podle ní potřeba kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, ale také inflaci a pokračující epidemii koronaviru. Stát platí za každého pojištěnce 1960 korun měsíčně, od července to má být o 400 korun méně.
Lékaři odhadují, že asi 300 až 400 uprchlíků, kteří dosud do Česka přišli z Ukrajiny, bude potřebovat dialýzu ledvin. Přerušení léčby na útěku jim může způsobit vážné zdravotní problémy i ohrožení života. Informace dnes zazněly na pražské tiskové konferenci dialyzačních středisek B. Braun.
Naším úkolem je pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přicházejícím do ČR v tuzemských ordinacích a nemocnicích, napsal v dopise lékařům ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl také ukrajinské lékaře, kteří odjeli svou zemi bránit a pomáhat raněným. Dopis zveřejnila Česká lékařská komora (ČLK) a ministerstvo zdravotnictví jeho znění ČTK potvrdilo.
Nikdy by si nepomyslela, že Rusko na Ukrajinu zaútočí. Sama v Rusku studovala a oba národy považuje za tak blízké, jako jsou si blízcí Češi a Slováci. Nejvíce obav má nyní o dvaaosmdesátiletou matku, která na Ukrajině zůstala. Všichni byli v šoku, nebyli na to připravení, řekla v rozhovoru s ČTK ukrajinská zdravotnice Halyna Lecyková, která pracuje na 1. chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V roce 2050 může v ČR žít podle odhadů lékařů až 300.000 lidí s různými demencemi. Teď jich je 140.000 léčených, přes 60 procent z nich s Alzheimerovou chorobou. Ještě jednou tolik lidí ale nemusí o své nemoci vědět.
Praktičtí lékaři jsou zahlceni administrativou kolem žádanek na PCR testy na covid-19. Neočkovaní na ně nemají nárok zdarma, volají proto do ordinací, někdy i bez příznaků. Za poslední dva týdny lékaři vypsali přes 400.000 žádanek na testy. Na dnešní tiskové konferenci to řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Čeští lékaři připravují studii, která má potvrdit účinky laserové terapie na poškozené plíce pacientů po covidu-19. Už v březnu loňského roku s ním ošetřovali i hospitalizované včetně lidí na jednotkách intenzivní péče. Na tiskové konferenci to dnes uvedl primář rehabilitačního oddělení Oblastní nemocnice Kolín Lukáš Cibulka.
Lékaři mohou díky speciálnímu přístroji používat k transplantaci i srdce, u kterých to dosud nebylo možné kvůli jejich špatnému stavu. V ČR přístroj zachránil od roku 2019 už sedm životů, včetně pětiletého dítěte.
Sedm z deseti pacientů s onkologickou diagnózou se léčí ve velkých onkologických centrech. Onkologové by do center, která fungují především při krajských a fakultních nemocnicích, rádi dostali ještě více pacientů. Novinářům to dnes řekla předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.
Jen podle příznaků se podle lékařů varianta koronaviru omikron od delty rozeznat nedá, méně častá je ale ztráta chuti nebo čichu. Kvůli nasazení správné léčby je potřeba ji určit PCR testem, u nové varianty totiž nefungují monoklonální protilátky. Lékaři mohou ale podle předsedy Společnosti infekčního lékařství České společnosti Jana Evangelisty Purkyně použít jako prevenci remdesivir nebo nová antivirotika.
Francouzská vláda dnes oznámila, že od poloviny března zruší povinnost uvádět sexuální orientaci v dotaznících před darováním krve. Homosexuální muži tak budou moci legálně darovat krev bez dodatečných podmínek, například dodržování sexuální abstinence. Informovala o tom agentura AFP.
Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, dnes informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice dnes, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře.
Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po středečním zasedání vlády.
Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.
Lékařská komora požaduje, aby všichni zdravotníci dostali mimořádné finanční ohodnocení za pracovní nasazení v nynější vlně epidemie covidu. O těchto kompenzacích a odměnách chce jednat s novou vládou, která dnes nastupuje do funkce. Komora chce nový kabinet Petra Fialy (ODS) požádat také o větší ochranu lékařů a zdravotníků před fyzickými a slovními útoky. Komora to uvedla v prohlášení na svém webu.
Mezi lékaři je 88 procent očkovaných proti covidu, mezi sestrami 83 procent. Posilující dávku má 54 procent lékařů a 36 procent sester. Nejnižší proočkovanost mají ostatní zdravotničtí pracovníci, těch se nenechala očkovat asi pětina a posilující dávku má méně než třetina.
11. března 2026 21:56
11. března 2026 20:44
11. března 2026 19:56
11. března 2026 18:49
11. března 2026 18:03
11. března 2026 16:51
11. března 2026 16:15
11. března 2026 15:27
11. března 2026 14:42
11. března 2026 13:54
11. března 2026 13:08
11. března 2026 12:33
11. března 2026 11:36
11. března 2026 10:50
11. března 2026 10:05
Americký prezident Donald Trump v úterý varoval Teherán, aby neumisťoval miny v Hormuzském průlivu. Íránu pohrozil dosud nevídanými následky, pokud by se potvrdilo, že íránský režim ohrozil lodní provoz na mimořádně důležitém strategickém místě.
Zdroj: Lucie Podzimková
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočet už se po zapracování pozměňovacích návrhů neměnil. Zákon ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Následně skončí rozpočtové provizorium.
