Lékaři by podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli při diagnostice lidí s typickými příznaky zvažovat i opičí neštovice, které se vyskytly ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii. V ČR se zatím žádný potvrzený případ ani podezření neobjevily, řekla dnes ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
V americkém Massachusetts se ve středu prokázal případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci nyní zkoumají, zda má tato infekce souvislost s malým ohniskem nemoci v Evropě. Informovala o tom agentura AP.
Nových případů rakoviny prsu je v současné době zhruba o třetinu víc než v době zavedení screeningu v roce 2002. Vyplývá to z dat o výskytu různých druhů rakoviny. Díky včasnějšímu záchytu malých nádorů ale klesá počet žen, které nemoci každý rok podlehnou. Novinářům to dnes řekl zakladatel screeningového programu Jan Daneš na tiskové konferenci k osvětové akci Avon pochod za zdravá prsa, který letos projde centrem Prahy 17. září.
Češi jsou více ochotní utrácet za nadstandardní zdravotní péči. Přesto však tyto výdaje rostou jen pozvolna a loni tvořily jen 2,8 procenta výdajů domácností. V zemích západní Evropy lidé za své zdraví utrácejí větší část domácího rozpočtu, vyplývá z dat Eurostatu.
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Elektrošoky jsou podle psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nejúčinnější léčbou pro pacienty s těžkými depresemi nebo schizofrenií, kterým nezabírají léky. Metoda ale stále čelí mýtům a předsudkům, třeba také kvůli zobrazení ve filmech jako je Přelet nad kukaččím hnízdem. Ročně na tamní psychiatrické klinice tuto léčbu podstupuje asi stovka lidí, celosvětově milion.
Na Ukrajině od začátku ruské invaze zemřelo nejméně 3000 lidí kvůli tomu, že neměli přístup k léčbě chronických nemocí. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Tato agentura na Ukrajině doposud zaznamenala asi 200 útoků proti zdravotnickým zařízením.
Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.
Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost (ČKS), jejíž členové se setkají od neděle v Brně na 30. výročním sjezdu.
V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru, napsal deník The New York Times. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Důvody nárůstu nejsou zatím jasné, může jimi být migrace z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji, i pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala před nárůstem počtu případů akutní žloutenky neznámého původu u dětí. Dosud jich zaznamenala na 170 ve 12 zemích, zdaleka nejvíce v Británii.
Případů žloutenky v ČR není v současné době podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na rozdíl od jiných evropských zemí více než v předchozích letech. Ve Velké Británii, Dánsku nebo Nizozemsku se v minulých dnech objevily záněty jater u dětí bez zjevné příčiny, případů byly už desítky. Více případů než loni nezaznamenala podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka ani Praha.
Přestože má každý dospělý pojištěnec každé dva roky nárok na preventivní prohlídku, využívá jí jen zhruba každý třetí. Ve srovnání se stavem před sedmi lety se tento podíl mírně zvýšil. Výsledkem nezájmu o preventivní vyšetření je, že se řadu zdravotních obtíží a nemocí podaří odchytit až v pozdních fázích, kdy se léčí hůř a systém to stojí výrazně více peněz.
Výskyt nových alergií souvisejících s nošením roušek či respirátorů kvůli šíření covidu-19 se podle lékařů z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nepotvrdil. Nějakým druhem alergie trpí až 40 procent Čechů. Nejčastější jsou na pyl, roztoče a prach, informovala dnes nemocnice v tiskové zprávě.
V Evropě přibývá případů infekčního zánětu jater u dětí, jehož původce zatím lékaři neznají. Jako první informovala o infekci minulý týden Británie, podle tamních úřadů se od ledna objevilo 74 případů hepatitidy.
Starostové dostanou od ministerstva zdravotnictví informace o tom, kde je nejbližší dětský lékař, praktický lékař, zubař či gynekolog s volnou kapacitou. Problémy s dostupností zdravotní péče zmapuje podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půlroční pilotní projekt v kraji Vysočina. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministerstvo také připravilo metodický materiál, jak mohou zdravotnická zařízení zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny.
Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně upozorňují na zvýšený výskyt chřipky. Vlivem pandemie covidu se přitom dlouhé měsíce v populaci prakticky nevyskytovala, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. Podle něj je zvýšený výskyt chřipky a jiných respiračních nemocí v celé ČR.
Miroslav Hlavatý, ředitel organizace Red Ribbon, která pomáhá lidem s AIDS, míní, že do statistik případů HIV v ČR za březen přibudou lidé prchající z Ukrajiny. Budou to ale podle něj pacienti, kteří už o své diagnóze vědí a zřejmě jsou i léčení. Hlavatý to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Statistiky za březen by měl Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnit na konci dubna.
Až dvě třetiny Čechů hledají svou zdravotní diagnózu na internetu. Pro více než čtvrtinu je internetový vyhledávač tím prvním, kdo se o jejich zdravotním problému dozví. Skoro polovina také uvedla, že už někdy svou diagnózu a léčbu na základě informací z internetu stanovila, aniž by pak věc konzultovala s lékařem.
Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Řekl to dnes novinářům během odjezdu kamionů s humanitární pomoci od výrobců léčiv na Ukrajinu. Dodal, že pro zdravotníky, kteří chtějí v Česku pracovat, se připravují kurzy odborné češtiny, které bude hradit EU.
Česká lékařská komora (ČLK) navrhuje pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny snížit byrokratickou náročnost zkoušek, zrušit povinnou praxi a zavést intenzivní kurzy češtiny a finanční podporu. Varuje ale před snižováním odborné náročnosti aprobačních zkoušek nebo znalosti češtiny. Návrh zveřejnila na webu komory.
Zdravotní pojišťovny nebudou od 1. dubna hradit praktickým lékařům konzultace na dálku, například telefonicky nebo e-mailem, jako samostatný výkon. Budou stejně jako dříve součástí měsíční platby, kterou dostávají za každého registrovaného pacienta.
11. března 2026 21:56
11. března 2026 20:44
11. března 2026 19:56
11. března 2026 18:49
11. března 2026 18:03
11. března 2026 16:51
11. března 2026 16:15
11. března 2026 15:27
11. března 2026 14:42
11. března 2026 13:54
11. března 2026 13:08
11. března 2026 12:33
11. března 2026 11:36
11. března 2026 10:50
11. března 2026 10:05
Americký prezident Donald Trump v úterý varoval Teherán, aby neumisťoval miny v Hormuzském průlivu. Íránu pohrozil dosud nevídanými následky, pokud by se potvrdilo, že íránský režim ohrozil lodní provoz na mimořádně důležitém strategickém místě.
Zdroj: Lucie Podzimková
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočet už se po zapracování pozměňovacích návrhů neměnil. Zákon ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Následně skončí rozpočtové provizorium.
