Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Důvody nárůstu nejsou zatím jasné, může jimi být migrace z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji, i pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala před nárůstem počtu případů akutní žloutenky neznámého původu u dětí. Dosud jich zaznamenala na 170 ve 12 zemích, zdaleka nejvíce v Británii.
Případů žloutenky v ČR není v současné době podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na rozdíl od jiných evropských zemí více než v předchozích letech. Ve Velké Británii, Dánsku nebo Nizozemsku se v minulých dnech objevily záněty jater u dětí bez zjevné příčiny, případů byly už desítky. Více případů než loni nezaznamenala podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka ani Praha.
Přestože má každý dospělý pojištěnec každé dva roky nárok na preventivní prohlídku, využívá jí jen zhruba každý třetí. Ve srovnání se stavem před sedmi lety se tento podíl mírně zvýšil. Výsledkem nezájmu o preventivní vyšetření je, že se řadu zdravotních obtíží a nemocí podaří odchytit až v pozdních fázích, kdy se léčí hůř a systém to stojí výrazně více peněz.
Výskyt nových alergií souvisejících s nošením roušek či respirátorů kvůli šíření covidu-19 se podle lékařů z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nepotvrdil. Nějakým druhem alergie trpí až 40 procent Čechů. Nejčastější jsou na pyl, roztoče a prach, informovala dnes nemocnice v tiskové zprávě.
V Evropě přibývá případů infekčního zánětu jater u dětí, jehož původce zatím lékaři neznají. Jako první informovala o infekci minulý týden Británie, podle tamních úřadů se od ledna objevilo 74 případů hepatitidy.
Starostové dostanou od ministerstva zdravotnictví informace o tom, kde je nejbližší dětský lékař, praktický lékař, zubař či gynekolog s volnou kapacitou. Problémy s dostupností zdravotní péče zmapuje podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půlroční pilotní projekt v kraji Vysočina. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministerstvo také připravilo metodický materiál, jak mohou zdravotnická zařízení zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny.
Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně upozorňují na zvýšený výskyt chřipky. Vlivem pandemie covidu se přitom dlouhé měsíce v populaci prakticky nevyskytovala, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. Podle něj je zvýšený výskyt chřipky a jiných respiračních nemocí v celé ČR.
Miroslav Hlavatý, ředitel organizace Red Ribbon, která pomáhá lidem s AIDS, míní, že do statistik případů HIV v ČR za březen přibudou lidé prchající z Ukrajiny. Budou to ale podle něj pacienti, kteří už o své diagnóze vědí a zřejmě jsou i léčení. Hlavatý to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Statistiky za březen by měl Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnit na konci dubna.
Až dvě třetiny Čechů hledají svou zdravotní diagnózu na internetu. Pro více než čtvrtinu je internetový vyhledávač tím prvním, kdo se o jejich zdravotním problému dozví. Skoro polovina také uvedla, že už někdy svou diagnózu a léčbu na základě informací z internetu stanovila, aniž by pak věc konzultovala s lékařem.
Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Řekl to dnes novinářům během odjezdu kamionů s humanitární pomoci od výrobců léčiv na Ukrajinu. Dodal, že pro zdravotníky, kteří chtějí v Česku pracovat, se připravují kurzy odborné češtiny, které bude hradit EU.
Česká lékařská komora (ČLK) navrhuje pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny snížit byrokratickou náročnost zkoušek, zrušit povinnou praxi a zavést intenzivní kurzy češtiny a finanční podporu. Varuje ale před snižováním odborné náročnosti aprobačních zkoušek nebo znalosti češtiny. Návrh zveřejnila na webu komory.
Zdravotní pojišťovny nebudou od 1. dubna hradit praktickým lékařům konzultace na dálku, například telefonicky nebo e-mailem, jako samostatný výkon. Budou stejně jako dříve součástí měsíční platby, kterou dostávají za každého registrovaného pacienta.
Odborné lékařské společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny. Upozorňují v něm na nemoci, které se v zemi vyskytují častěji než v ČR, například tuberkulózu, spalničky, dětskou obrnu nebo HIV. Stanovisko zveřejnila Česká lékařská komora.
Kvůli migraci z Ukrajiny je podle plicních lékařů potřeba zvýšit zásoby vakcín, testů a léků na tuberkulózu (TBC). S příchodem uprchlíků do ČR očekávají nárůst počtu pacientů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) a Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Ukrajina má čtvrtý nejvyšší počet případů TBC v Evropě. V roce 2020 jich bylo přes 17.000, v Česku 374.
Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na dnešním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.
Kvůli mrtvici umírá podle lékařů v posledních letech v ČR kolem 8000 lidí za rok, poslední data jsou z roku 2018. Po pandemii covidu-19 ale lékaři očekávají menší počty, protože část rizikových pacientů, kteří by mohli mrtvici dostat, podlehla koronaviru.
Typickým pacientem s infarktem je podle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 65letý muž, obvykle kuřák. Často trpí i dalšími nemocemi jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo obezita. Při léčbě je pro zachování funkce srdce zásadní rychlost zákroku. Pokud lékaři zasáhnou do dvou hodin, zachrání většinou celý srdeční sval. IKEM o tom dnes informoval v tiskové zprávě k 30. výročí koronární angioplastiky, což je výkon, který pro zprůchodnění tepny používají.
Vznik letošní chřipkové epidemie není podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Kynčla zatím možné definitivně vyloučit. V současné době zaznamenávají laboratoře jen jednotky případů chřipky, zejména typu A/H3. K šíření respiračních infekcí může podle něj přispět i migrace z Ukrajiny, sdělil ČTK.
Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Po pobytu v úkrytech před válkou nebo náročné cestě do bezpečí hrozí častěji i infekční, respirační nebo průjmové choroby. Okolnosti péče o ukrajinské uprchlíky proberou praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost na 16. kongresu primární péče, který začíná v pátek v Praze.
Česká lékařská komora (ČLK) v otevřeném dopisu vyzvala vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění. Více peněz bude podle ní potřeba kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, ale také inflaci a pokračující epidemii koronaviru. Stát platí za každého pojištěnce 1960 korun měsíčně, od července to má být o 400 korun méně.
Lékaři odhadují, že asi 300 až 400 uprchlíků, kteří dosud do Česka přišli z Ukrajiny, bude potřebovat dialýzu ledvin. Přerušení léčby na útěku jim může způsobit vážné zdravotní problémy i ohrožení života. Informace dnes zazněly na pražské tiskové konferenci dialyzačních středisek B. Braun.
Naším úkolem je pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přicházejícím do ČR v tuzemských ordinacích a nemocnicích, napsal v dopise lékařům ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl také ukrajinské lékaře, kteří odjeli svou zemi bránit a pomáhat raněným. Dopis zveřejnila Česká lékařská komora (ČLK) a ministerstvo zdravotnictví jeho znění ČTK potvrdilo.
4. září 2025 21:46
4. září 2025 20:30
4. září 2025 19:43
4. září 2025 18:55
4. září 2025 18:12
4. září 2025 17:29
4. září 2025 16:07
4. září 2025 15:27
4. září 2025 14:41
Českou diplomacii zasáhla během úvodního zářijového týdne velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel JUDr. Karel Komárek, chargé d’affaires ČR v Konžské demokratické republice.
Zdroj: Jan Hrabě
Ministryně obrany Jana Černochová podstoupila v Ústřední vojenské nemocnici menší chirurgický zákrok v obličeji, kde jí lékaři odstranili bazaliom.
