Pražští hygienici potvrdili sedmý případ opičích neštovic v ČR. Hygienická stanice hlavního města o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Hygienici zahájili epidemiologické šetření, aby zjistili kontakty nakaženého, první případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května, ČR první zaznamenala 24. května a celkem šest do 1. června.
Za týden v Česku nepřibyl žádný případ opičích neštovic, prokázaných je jich šest. Laboratoře vyšetřily čtyři vzorky od jednoho pacienta, na tuto nákazu byly negativní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Opičí neštovice se mimo země svého běžného výskytu šíří zhruba měsíc, zaznamenáno bylo přes 800 případů.
Masarykův onkologický ústav v Brně (MOÚ) začne přímo ve svých laboratořích provádět genomické testování u pacientek s rakovinou prsu v časném stadiu. Některým ženám může příznivý výsledek testu ušetřit chemoterapii. Dosud se lékaři v hraničních případech rozhodovali spíše pro chemoterapii, která však má řadu vedlejších účinků a některé její zdravotní dopady jsou dlouhodobé či trvalé. Nyní budou onkologové díky testu vědět, že u konkrétní ženy postačí hormonální léčba. Novinářům to dnes řekli lékaři z ústavu.
Laboratoře tento týden vyšetřily kvůli podezření na opičí neštovice vzorky od šesti osob. Potvrdilo se u jedné, o níž pražští hygienici informovali ve středu. Potvrzených případů nákazy v ČR je tak stále šest, všechny v Praze. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Další vzorek k vyšetření podle něj v současné době není hlášený. Odborníci tvrdí, že riziko šíření v populaci je nízké.
Nemocných s chřipkou bylo letos víc než loni, ale méně než před epidemií covidu-19. Vrchol chřipkové epidemie býval dřív v lednu či únoru, letos byl v dubnu po uvolnění protikoronavirových omezení. V tiskové zprávě na podporu očkování proti chřipce to uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.
Rodiče by neměli dětem říkat, že léky jsou bonbonky a sirupy šťávičky. Hrozí, že je pak užijí samy a předávkují se. Na dnešním diskusním setkání Medialogy k farmakoterapii dětí to řekl emeritní přednosta Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty (1. LF) Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Hoza.
Do ČR přišlo z Ukrajiny od začátku války 211 HIV pozitivních osob, 155 žen a 56 mužů, jejich průměrný věk je 41 let. Z nich 203 už mělo nákazu diagnostikovanou a léčilo se v zemi původu, v čemž chtěli i v Česku pokračovat, proto vyhledali odborná centra. Ve zprávě o výskytu HIV a AIDS v dubnu letošního roku to uvedla Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že při počtu 350.000 uprchlíků z Ukrajiny budou letos náklady na jejich péči asi 6,9 miliardy korun. Příjmy z jejich zdravotního pojistného, které za ne odvede stát nebo zaměstnavatelé, budou asi o 2,4 miliardy Kč nižší. Novinářům to řekli dnes zástupci správní rady pojišťovny, která zatím registrovala necelých 333.000 pojištěnců z Ukrajiny. Z nich 57 procent je v produktivním věku a pětina už pracuje. Dalších zhruba 38.000 Ukrajinců se registrovalo k menším zdravotním pojišťovnám.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil další tři případy opičích neštovic v ČR, celkem jich je pět. Dva nově potvrzené vzorky jsou od pacientů z Ústřední vojenské nemocnice, jeden k vyšetření poslala Bulovka. Informovala o tom dnes mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Podle ní nyní nemá SZÚ informace o příjmu dalších vzorků k vyšetření.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) předběžně potvrdil druhý případ opičích neštovic v ČR. Jde o blízký kontakt prvního nakaženého, který byl potvrzen v úterý, uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka se příznaky objevily celkem u tří lidí, jejichž vzorky laboratoře vyhodnocují.
V Česku se předběžně potvrdil první případ opičích neštovic, které se v poslední době šíří z Afriky i do jiných států. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ), jehož laboratoř vzorky s podezřením na nákazu zkoumá. Nakažený člověk podle SZÚ pobýval začátkem května na hudebním festivalu v Antverpách v Belgii. SZÚ prověřoval další dva vzorky, odpoledne informoval, že oba jsou negativní.
Britští vědci očekávají další případy opičích neštovic, které jsou už hlášeny z Evropy i USA, napsal britský list The Guardian. Počet případů překvapuje lékaře, kteří nevědí, proč se tento virus, dosud obvyklejší v Africe, nyní šíří na Západ. Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že by opičí neštovice měly znepokojovat každého.
Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.
Lékaři by podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měli při diagnostice lidí s typickými příznaky zvažovat i opičí neštovice, které se vyskytly ve Španělsku, Portugalsku a Velké Británii. V ČR se zatím žádný potvrzený případ ani podezření neobjevily, řekla dnes ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
V americkém Massachusetts se ve středu prokázal případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci nyní zkoumají, zda má tato infekce souvislost s malým ohniskem nemoci v Evropě. Informovala o tom agentura AP.
Nových případů rakoviny prsu je v současné době zhruba o třetinu víc než v době zavedení screeningu v roce 2002. Vyplývá to z dat o výskytu různých druhů rakoviny. Díky včasnějšímu záchytu malých nádorů ale klesá počet žen, které nemoci každý rok podlehnou. Novinářům to dnes řekl zakladatel screeningového programu Jan Daneš na tiskové konferenci k osvětové akci Avon pochod za zdravá prsa, který letos projde centrem Prahy 17. září.
Češi jsou více ochotní utrácet za nadstandardní zdravotní péči. Přesto však tyto výdaje rostou jen pozvolna a loni tvořily jen 2,8 procenta výdajů domácností. V zemích západní Evropy lidé za své zdraví utrácejí větší část domácího rozpočtu, vyplývá z dat Eurostatu.
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Elektrošoky jsou podle psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nejúčinnější léčbou pro pacienty s těžkými depresemi nebo schizofrenií, kterým nezabírají léky. Metoda ale stále čelí mýtům a předsudkům, třeba také kvůli zobrazení ve filmech jako je Přelet nad kukaččím hnízdem. Ročně na tamní psychiatrické klinice tuto léčbu podstupuje asi stovka lidí, celosvětově milion.
Na Ukrajině od začátku ruské invaze zemřelo nejméně 3000 lidí kvůli tomu, že neměli přístup k léčbě chronických nemocí. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Tato agentura na Ukrajině doposud zaznamenala asi 200 útoků proti zdravotnickým zařízením.
Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.
Kardiologové očekávají vyšší výskyt nemocí srdce, zejména srdečního selhání a infarktu. Vliv má strach z nákazy v nemocnici v době covidu-19, odkládání prevence i válka na Ukrajině. V uprchlické vlně přicházejí i lidé s nemocemi srdce, válka a související ekonomické dopady se projeví i na zdraví Čechů. V tiskové zprávě o tom informovala Česká kardiologická společnost (ČKS), jejíž členové se setkají od neděle v Brně na 30. výročním sjezdu.
V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru, napsal deník The New York Times. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.
3. září 2025 21:51
3. září 2025 20:34
3. září 2025 19:21
3. září 2025 17:25
3. září 2025 16:23
3. září 2025 15:42
3. září 2025 15:07
3. září 2025 14:26
3. září 2025 13:44
3. září 2025 13:01
3. září 2025 12:18
3. září 2025 11:35
3. září 2025 10:10
Česko o uplynulém víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel kameraman František Němec, jehož proslavila především práce pro Českou televizi. Lidé se s Němcem rozloučí na konci příštího pracovního týdne.
Zdroj: Jiří Hrubý
Od ledna se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v loňském roce 2024 a zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.
