Chřipka se zatím v ČR vyskytuje jen ojediněle. Jasněji o případné letošní chřipkové epidemii by mělo být zhruba do dvou týdnů. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.
Přirozená obrana získaná po prodělání běžného nachlazení může poskytovat určitou ochranu proti nemoci covid-19. Vyplývá to ze studie publikované v odborném časopise Nature Communications, o které dnes informoval zpravodajský web BBC News.
Poslední chřipkovou epidemii, která se očekávala letos začátkem roku, se díky nošení roušek a respirátorů podařilo podle odborníků prakticky zastavit, pokles případů byl asi o 95 procent. Teď na podzim se ale v populaci začaly více šířit jiné akutní respirační infekce (ARI), nemocné jsou zejména nejmenší děti.
Výskyt invazivního pneumokokového onemocnění loni v důsledku pandemie covidu-19 klesl asi o polovinu na 247 případů. Zemřelo 42 lidí, polovina byla ve věku nad 65 let. Vyplývá to z informací, které ve své zprávě zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Případů tohoto onemocnění i úmrtí bylo loni nejméně minimálně od roku 2010.
V Česku zatím v nynější zimní sezoně nebyl zaznamenán virus chřipky. Podle odborníků se dá očekávat, že chřipková sezona bude letos mírná a výskyt viru chřipky nevýznamný. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytla Klára Doláková z tiskového oddělení Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Hemodialýzu, při které se mimotělně čistí krev pacienta a nahrazuje se tím funkce ledvin, ročně v Česku podstoupí asi 11.000 lidí, z toho zhruba 7000 pacientů se musí léčit dlouhodobě. V posledních letech se častěji používá účinnější varianta hemodialýzy, takzvaná hemodiafiltrace.
Malárie si letos v subsaharské Africe vyžádá více obětí, než kolik lidí v této oblasti zemřelo v souvislosti s covidem-19. Boj s tímto onemocněním šířeným komáry narušila právě koronavirová krize, varovala dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Informovala o tom agentura Reuters.
Nadměrná konzumace soli v kombinaci se stravou s vysokým obsahem cukru může lidem narušit imunitu a vést k rozvoji roztroušené sklerózy či zánětlivého střevního onemocnění. Na tiskové konferenci to dnes řekl Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Na spalničky v loňském roce zemřelo zhruba 207.500 lidí. V dnes zveřejněné zprávě o boji proti tomuto virovému onemocnění to uvedly Světová zdravotnická organizace (WHO) a americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Od roku 2016 vzrostl počet obětí spalniček o 50 procent.
Krevní plazma vyléčených z covidu-19 pacientům nejvíc pomáhá, pokud je podaná brzy po jejich přijetí do nemocnice. Aplikuje se nejčastěji lidem, kterým začínají selhávat některé orgány. Informace lékaři uvedli v časopise Farmakoterapeutická revue, který se tématu covidu-19 věnuje.
Svět se nyní potýká s rostoucím počtem lidí s chronickými onemocněními a přetrvávajícími infekčními chorobami, což v kombinaci se selháním zdravotních systému v prevenci a znečištěním vzduchu zvyšuje bilanci úmrtí s koronavirem. Uvádí to nová studie publikovaná ve vědeckém časopisu The Lancet.
Na jaře podle Evropské kardiologické společnosti klesl počet infarktů odhalených lékaři až o polovinu, protože lidé s příznaky lékaře nevyhledali. Situace v ČR byla lepší, ale i zde lidé v době prvního vrcholu epidemie covidu-19 podcenili lékařské prohlídky.
První pacienti dostali slibnou látku pro léčbu rakoviny, kterou vyvinul česko-americký tým vědců. Klinické testování zahájila americká společnost Dracen Pharmaceuticals. První fáze má trvat tři roky. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.
Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl dnes na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel. Koronaviry jsou mezi zvířaty běžné, hlavně u telat, koček a prasat. Způsobují řadu chorob, jsou proti nim očkováni.
Celosvětový počet úmrtí s onemocněním covid-19 překonal hranici jednoho milionu. Vyplývá to z přehledu vedeného americkou Univerzitou Johnse Hopkinse (JHU). Překonání hranice jednoho milionu mrtvých už v pondělí na základě svých výpočtů oznámila agentura AFP. Počet případů nákazy koronavirem podle JHU překročil 33,2 milionu.
Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Napsal to list The Guardian s tím, že data znamenají záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezónu chřipky právě připravuje.
V Africe se podařilo vymýtit divoký poliovirus způsobující dětskou obrnu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Africká regionální rada pro potvrzení vymýcení obrny (ARCC), kterou ustanovila v roce 1998 Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nejčastějšími zdravotními problémy v létě jsou podle praktických lékařů angíny, ekzémy na kůži nebo žaludeční potíže. Varují také před dehydratací způsobenou nedostatkem tekutin, která ohrožuje zejména děti nebo seniory, kteří nemají pocit žízně. V tiskové zprávě o tom informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Nákaza virem HIV byla v pololetí v Česku nově prokázána u 119 lidí, což je stejně jako před rokem. Mezi novými případy ale přibylo žen a cizinců s dlouhodobým pobytem v zemi. Žen bylo v porovnání s průměrem prvních pololetí uplynulých pěti let dvakrát více a zastoupení cizinců mezi nově diagnostikovanými dosáhlo nejvyšší pololetní hodnoty z posledních deseti let.
Pacienty s nemocí covid-19 lze rozdělit do šesti různých kategorií s unikátními kombinacemi příznaků, přičemž u každé z variant má choroba různě závažný průběh.
Čínští vědci objevili u prasat nový typ viru, který má všechny charakteristiky nutné k tomu, aby v budoucnu vyvolal pandemii. Píše se to ve studii, která byla v pondělí otištěna ve sborníku americké akademie věd (PNAS). Vědci virus označili jako G4 s tím, že je geneticky příbuzný s virem H1N1, který vyvolal v roce 2009 pandemii prasečí chřipky a zabil na 18.000 lidí.
V České republice narůstá počet míst s výskytem klíšťat pocházejících z jihu Evropy nebo subsaharské Afriky. Nejčastěji jde o pijáka lužního. Další jsou klíšťata rodu Hyalomma. Původně se objevovala pouze na jihu Moravy, v poslední době se rozšířila i na řadu míst v Čechách.
Klíšťovou encefalitidou se v Česku do konce května letos nakazilo více lidí než loni. Nejvíc případů bylo na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Více než dvojnásobný je také počet nákaz lymskou boreliózou. Nejvíc případů onemocnění od klíšťat obvykle lékaři zaznamenávají v létě, kdy lidé do přírody chodí častěji.
5. června 2025 21:59
5. června 2025 21:28
5. června 2025 20:16
5. června 2025 19:59
5. června 2025 18:54
5. června 2025 17:39
5. června 2025 16:53
5. června 2025 16:05
5. června 2025 15:22
5. června 2025 14:38
Kriminalisté se v Pardubickém kraji zabývají případem násilné smrti ženy. Dva podezřelí byli zadrženi. Podle dostupných informací bylo tělo oběti nalezeno v lese na Chrudimsku. Jedním ze zadržených má být člen její rodiny.
Zdroj: Jan Hrabě
Ostře sledovaná bitcoinová kauza má další zajímavý vývoj. Tomáš Jiřikovský, který státu daroval kryptoměnu, vycestoval z Česka a je mimo dosah vyšetřovatelů případu. Podle informací webu Neovlivní.cz odletěl do Asie.
