Uchazeči o studium čtyřletých oborů získali letos u jednotných přijímacích zkoušek v průměru méně bodů v češtině a více bodů v matematice než v roce 2019. Na víceletých gymnáziích se průměrný počet dosažených bodů zvedl. Vyplývá to z výsledků, o kterých dnes ČTK informoval organizátor zkoušek Cermat.
Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.
Stále větší zájem ředitelů moravskoslezských škol eviduje Krajské vojenské velitelství Ostrava o speciální školení, jehož obsahem je příprava obyvatel k obraně státu. Zájem zvyšuje současná válka na Ukrajině. ČTK do dnes řekl mluvčí velitelství Martin Ogořalek.
Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků nesouhlasí s návrhem, aby druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebyl povinný, ale jen povinně volitelný. Změnu předpokládá připravovaná revize rámcových vzdělávacích programů, k jejíž koncepci se veřejnost může vyjádřit do 21. dubna.
Počet psychologů v regionálním školství stačí v současnosti zhruba pro šestinu základních a středních škol v ČR. Zatímco psychologů ve školách bylo na začátku tohoto školního roku 871, základních a středních škol bylo 5523. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství.
Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje úpravu nařízení o nošení respirátorů a roušek u dětí, ve středu by ji měla projednat vláda. Povinnost nosit roušku bude nově začínat pro děti od šesti let věku, ne od zahájení školní docházky jako dosud. Důvodem je, aby se povinnost vztahovala i na dětské uprchlíky z Ukrajiny.
Na začleňování uprchlíků do škol v ČR bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun. V rozhovoru s ČTK ke 100 dnům od svého jmenování do funkce to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, EU i třeba norských fondů. O způsobu a financování integrace uprchlíků od září se podle ministra rozhodne nejdříve v květnu - podle toho, jaká bude situace.
V českých školách v současnosti neexistuje systém psychologické pomoci dětem uprchlíků. Upozornila na to studie, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů z různých organizací a institucí. Přístup ke školním psychologům i vytíženost školských poraden je podle nich regionálně nevyrovnaný.
Ministerstvo školství zohlední počet Ukrajinců přijatých do škol při rozpisu peněz do jejich rozpočtu v dubnu. Počet žáků a učitelů ve školách ověří sběrem dat ke konci března. Pokud se jejich množství následně ještě zvýší, budou moct školy žádat o peníze navíc.
Při nouzovém ubytování uprchlíků ve školních budovách je nutné oddělit prostory pro tyto lidi od částí pro žáky a zaměstnance školy. V případě využití tělocvičny pro běžence se může dočasně upravit rozvrh žáků a tělesná výchova by se měla ideálně přesunout ven. Vyplývá to z informací, které ministerstvo školství zveřejnilo na webu. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vedoucí oddělení vztahů s veřejností ministerstva školství Ondřej Macura.
Školy v Česku zřejmě budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci také ukrajinští pedagogové bez znalosti češtiny. Opatření má platit pro zbytek letošního školního roku, tedy do konce srpna. Počítá s tím návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, jehož schválení dnes jednomyslně doporučil senátní školský i ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek.
Povinnost škol hlásit hygienám blízké kontakty žáků, kteří měli pozitivní test na koronavirus, neodporovala zákonu. Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zamítl návrh na zrušení části opatření ministerstva zdravotnictví z konce letošního ledna, zjistila ČTK z úřední desky. Školy předávaly seznamy dětí či zaměstnanců škol, a to včetně některých osobních údajů - jména, rodného čísla nebo data narození.
Pro fungování škol už neplatí žádná mimořádná covidová opatření. Do konce tohoto týdne je ještě povinné nošení respirátorů, od pondělí skončí i to. Ministerstvo školství o tom informovalo ředitele škol v materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v něm zaměstnancům škol poděkoval za jejich práci v době epidemie. Zároveň upozornil, že kvůli ruské agresi na Ukrajině čekají školy nyní nelehké časy.
Únava a vyčerpání na straně učitelů, žáků i rodičů jsou důsledkem výuky na dálku a dalších opatření proti covidu-19, která v posledních dvou letech ovlivňovala fungování škol. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Dopady výuky na dálku na vzdělávání dětí v posledních dvou letech chce Česká školní inspekce zjišťovat v testování žáků v květnu až červnu. Průzkum provede v základních školách a víceletých gymnáziích. Zaměří se na žáky pátých a devátých tříd. Analýzu by mohla mít hotovou do října.
Uprchlíci z Ukrajiny budou moct v České republice asi podat přihlášku na maturitní obory středních škol do 5. dubna. Prodloužil by se tak termín, který skončil 1. března. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna. Vyplývá to z návrhu zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes schválila vláda.
Slovensko je připraveno zařadit ukrajinské děti a studenty do škol, angažování učitelů z Ukrajiny, kteří z vlasti uprchli po ruské invazi, zatím komplikují předpisy na slovenské straně. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministra školství Branislava Gröhlinga. Údaje o počtu již přijatých Ukrajinců do škol budou známy později.
V 1. slovanském gymnáziu v Praze 1 dnes začaly fungovat první ukrajinské třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Škola je jednou ze zhruba 20, které se dosud v Praze a Brně přihlásily do projektu Ukrajinské jednotřídky. Projekt připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.
Ukrajinské děti, které uprchly před ruskou invazí ze své země, se v ČR nemusí hned hlásit do škol a školek. Pokud je jejich rodiče budou chtít do vzdělávacího systému zapsat, mají na to právo. Když ale zařízení nebude mít dostatečnou kapacitu, může dítě odmítnout.
V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.
Školy od tohoto týdne nemohou platit stáže či studijní pobyty v Rusku z evropských dotací. Pokud se pro ně rozhodnou, budou je muset hradit z vlastních zdrojů. Vyplývá to z pokynu náměstka na ministerstvu školství Václava Velčovského a z odpovědi úřadu na dotaz ČTK.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) dnes vyzval vzdělávací a výzkumné instituce v ČR, aby zvážily rychlé vypovězení spolupráce s ruskými institucemi. Není podle něj možné slevit z politického a etického přesvědčení, že nelze spolupracovat s institucemi země, která rozpoutala válku. Vyjádření ministra zveřejnilo ministerstvo školství na svém webu.
12:33
Česko během probíhajícího týdne zaskočila zpráva o hospitalizaci Terezy Ramby, která přiznala blíže nespecifikované zdravotní potíže. O něco později se objevily informace o diagnóze. Jaké jsou ale vyhlídky oblíbené herečky? Nejnovější zprávy jsou pozitivní.
Zdroj: Jiří Hrubý
Hnutí ANO požaduje odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z čela Poslanecké sněmovny a plánuje kvůli tomu podle informací České televize iniciovat mimořádnou schůzi. Zatímco Alena Schillerová (ANO) trvá na tom, že Pekarová Adamová ve své roli selhala, sama šéfka TOP 09 dává jasně najevo, že se své funkce nehodlá vzdát bez boje.
