Slabou podporu získal na sněmu hnutí STAN v Hradci Králové ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s návrhem, aby školní výuka začínala v 9:00 namísto dosavadních 8:00. Pro zajímavost nechal o nápadu hlasovat, ruku zvedla zhruba třetina delegátů. Zřejmě se tak podle Balaše stalo kvůli tomu, že ne všichni jsou rodiči dětí v pubertálním věku, kterým analýzy připisují největší benefit ze změny.
Do adaptačních a jazykových kurzů pro ukrajinské uprchlíky se od začátku ruské agrese na Ukrajině zapojilo v Česku přibližně 30.000 ukrajinských dětí. Tyto aktivity v současnosti provozuje přes 400 organizátorů, a to s finanční podporou zhruba 300 milionů korun. Na svém webu o tom informovalo ministerstvo školství. Kromě dětí ve věku mateřské či základní školy se podle něj podpora týká také asi 3000 středoškoláků.
Na Ukrajině bylo během ruské agrese bombardováním poškozeno 2000 vzdělávacích zařízení, 200 zcela zničeno. Chybí personální zázemí i infrastruktura, počet dětí zapsaných do škol dramaticky poklesl. V Praze to dnes uvedl náměstek ukrajinského ministra školství Andrij Vitrenko.
Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39.000 dětí z Ukrajiny. Volných míst na základních a mateřských školách pro další děti prchající před válkou je stále přes 144.000. Školy navíc mohou vytvořit další desítky tisíc míst. Vyplývá to z průzkumu mezi školami ke konci června, které dnes zveřejnilo na svém webu ministerstvo školství.
Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40.000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30.000 méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Po dnešním jednání se zástupci vlády to na tiskové konferenci uvedl předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS).
Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření. Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Zástupci základních a středních škol nevědí, co mohou očekávat od kandidáta hnutí STAN na ministra školství Vladimíra Balaše. Je pro ně neznámý. Očekávají, že naváže na práci svých dvou předchůdců, a to exministra Roberta Plagy (za ANO) a končícího ministra Petra Gazdíka (STAN).
Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele. Napsal o tom ruský server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se rovněž snaží školy na ovládnutých ukrajinských územích přimět, aby od nového školního roku přešly na ruské osnovy.
Ministerstvo školství v současnosti neví, jaká pravidla budou ve školách platit při případném zhoršení epidemie covidu-19 na podzim. Záležet to podle úřadu bude na vývoji epidemie a doporučeních ministerstva zdravotnictví (MZd). Na dotaz ČTK to dnes uvedl odbor vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství (MŠMT).
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) bude žádat vládu o 1,75 miliardy korun na letošní růst platů nepedagogů. Navýšit by se měly od září. Se zvednutím výdělků učitelům ještě v letošním roce šéf resortu nepočítá, upravit by se měly pak od ledna. Gazdík to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Školské odbory kvůli platům vstoupily ve středu do stávkové pohotovosti.
Školy asi budou moct vytvářet pro ukrajinské uprchlíky oddělené třídy, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných, počítá s tím návrh novely přijatý dnes vládou. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) na tiskové konferenci po jednání kabinetu zdůraznil, že jeho prioritou je začlenění ukrajinských dětí do běžných tříd, je ale třeba připravit i možnost zřizování segregovaných tříd.
Na potřebě výuky víc než jednoho cizího jazyka pro všechny žáky se dnes neshodli zástupci jazykářů s experty ministerstva školství na odborné diskusi s názvem Aktuální výzvy ve výuce cizích jazyků, která se konala ve Sněmovně.
Většina základních škol podporuje to, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se jeho volitelnost. V průzkumu, který v květnu provedlo ministerstvo školství, s tím souhlasily zhruba tři čtvrtiny ředitelů a ředitelek škol. ČTK to řekl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale podle Jiterského nevadila.
Nezájem o některé obory a problematické rozmístění škol v regionech jsou zřejmě hlavními důvody, proč je nyní například v Praze pro uchazeče obtížné dostat se na střední školu. Vyplývá to z odpovědi ministerstva školství na dotaz ČTK. V celorepublikovém průměru je přitom podle ministerstva ve středních školách míst dostatek, naplněné jsou z asi 54 procent. Za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol.
Pro úspěšné zvládnutí čtvrté průmyslové revoluce musí ČR nyní změnit vzdělávání tak, aby kladlo větší důraz na celoživotní učení. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) to dnes řekl na sněmu Hospodářské komory v Olomouci. Zhruba 60 procent prvňáčků, kteří nastoupí do škol od září, podle něj bude ve svém životě později vykonávat zatím neexistující profese. Poukázal na to, že ekonomika bude potřebovat jiné dovednosti než doposud, výuka se tomu proto musí přizpůsobit.
Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách.
Některé italské regiony a sdružení učitelů a rodičů vyzvaly italskou vládu, aby zrušila povinnost nošení roušek ve školách. Zakrytí nosu a úst zavedené kvůli pandemii covidu-19 má být v Itálii povinné kromě škol i ve veřejné dopravě či v kinech až do poloviny června. Výzvu ke zrušení respirátorů zdůvodnili učitelé a rodiče mnohem lepší epidemickou situací a horkem v tomto slunečném počasí. Informovala o tom dnes agentura ANSA.
V roce 2021 studovalo zdravotnické obory na vysokých školách v Česku poprvé více osob než obory technické. Zatímco studentů mírně přibývá, počet absolventů se v Česku i nadále snižuje. Informuje ČSÚ.
V situaci, kdy ruské útoky na ukrajinské území neustávají, se učitelé snaží pro děti vytvořit alespoň trochu normální podmínky. V Charkově, druhém největším městě na Ukrajině, se vyučování koná na jedné ze stanic metra, které se kvůli dopadajícím bombám stalo domovem mnoha rodin, píše agentura AP.
Ukrajinské školy budou žákům uznávat plnění povinné školní docházky v Česku. Ve spolupráci s ukrajinským velvyslanectvím v Praze se na tom dohodla ministerstva školství obou zemí. Podobu potvrzení, které budou školy žákům vydávat, zveřejnil web ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Uchazeči o studium čtyřletých oborů získali letos u jednotných přijímacích zkoušek v průměru méně bodů v češtině a více bodů v matematice než v roce 2019. Na víceletých gymnáziích se průměrný počet dosažených bodů zvedl. Vyplývá to z výsledků, o kterých dnes ČTK informoval organizátor zkoušek Cermat.
Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.
Stále větší zájem ředitelů moravskoslezských škol eviduje Krajské vojenské velitelství Ostrava o speciální školení, jehož obsahem je příprava obyvatel k obraně státu. Zájem zvyšuje současná válka na Ukrajině. ČTK do dnes řekl mluvčí velitelství Martin Ogořalek.
26. července 2025 21:57
26. července 2025 21:04
26. července 2025 19:33
26. července 2025 18:20
26. července 2025 16:58
26. července 2025 16:06
26. července 2025 15:15
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
