Vláda nezvýší pro příští rok platové tarify pracovníkům veřejného sektoru, tedy učitelům, úředníkům, pracovníkům v kultuře, sociálním pracovníkům či zdravotníkům. O rozdělení navýšené sumy na výdělky kabinet dnes nerozhodl. Celá částka by tak měla putovat do odměn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
K lepšímu naplňování cílů výuky by podle učitelů pomohlo mimo jiné méně učiva a snížení počtu žáků ve třídách. Ve výzkumu České školní inspekce (ČŠI) to uvedli učitelé českého jazyka (ČJ) a matematiky v pátých a devátých třídách základních škol (ZŠ) a v odpovídajícím ročníku víceletých gymnázií.
Vstupenkou na střední školu by mohly být podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) testy v 9. třídě základní školy. Školy by si pak mohly vybírat studenty na základě výsledků těchto testů, obešlo by se tím přijímací řízení. Balaš to dnes řekl na dotaz novinářů v Moravské Nové Vsi (Břeclavsko). Ministr dnes navštívil obce, které loni postihlo tornádo, Moravská Nová Ves byla jednou z nich. Po návštěvě jedné z malotřídek řekl, že nebude prosazovat jejich likvidaci.
Na výstavbu škol přidá vláda půl miliardy korun. Jde o reakci a růst cen stavebních prací, po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zejména základní školy chybějí v okolí Prahy i dalších velkých měst. Fiala uvedl, že objem peněz na výstavbu nových škol tak přesáhne 7,3 miliardy korun.
Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, bude podle ministerstva školství (MŠMT) známý ke konci listopadu. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová. Podle ministerstva nastoupilo do českých škol už v minulém školním roce 39.380 ukrajinských uprchlíků. Nejvíc dětí z Ukrajiny registrují základní školy.
Přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do škol v Česku, se podle ministerstva školství (MŠMT) vyjasní v první polovině listopadu. V pondělí jich v evidenci škol bylo 67.319 včetně dětí, které ve skutečnosti školy nenavštěvují. O tom, kolik Ukrajinců se do výuky zapojilo, budou mít školy jasno zhruba v polovině října.
Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd).
V českých školách je v současnosti zapsáno asi 66.000 ukrajinských uprchlíků, z nichž kolem 10.000 zatím do výuky nenastoupilo. Na jednání sněmovního školského výboru to dnes řekl náměstek ministerstva školství pro vzdělávání Jan Mareš. Nejvíc Ukrajinců, a to kolem 51.000, se podle něj zapsalo do základních škol. Přesné údaje bude mít ministerstvo po konci září.
Rozpočet vysokých škol by se měl v příštím roce navýšit tak, aby univerzity měly dost peněz na zvládnutí současné ekonomické a energetické situace. Shodl se na tom dnes sněmovní školský výbor, který podpořil záměr ministerstva školství vyjednat pro vysoké školy víc peněz.
Energie bude podle ministra sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro zimní období dostatek. Nebude proto důvod snižovat teplo například v ústavech sociální péče na minimum dané připravovanou vyhláškou, uvedl dnes ministr na dotaz poslankyně ANO Ivany Mádlové. Podle Jurečky by opozice neměla současné energetické krize zneužívat ke strašení.
Po dvouměsíčních letních prázdninách dnes začal nový školní rok. Na rozdíl od předchozích dvou let se návrat do tříd obešel bez testování, roušek a dalších omezení proti šíření covidu-19, obavy ale tentokrát vyvolávají prudce rostoucí ceny energií i dalšího zboží a služeb. Případný nedostatek energií ale podle vládních politiků výuku ve školním roce neovlivní, s takzvanými uhelnými prázdninami nepočítají. Dostatek energií stát pro veřejné instituce zajistí, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS).
Výsledky celostátního testování v USA ukázaly, jak ničivé byly poslední dva roky pandemie covidu-19 pro devítileté školáky, zejména pro ty nejzranitelnější. Jejich výkony v matematice a čtení se propadly na úroveň před dvěma desetiletími, uvedl americký list The New York Times (NYT).
Do škol v České republice nastoupilo 57.000 až 60.000 dětí z Ukrajiny. V Trmicích na Ústecku, v nichž navštívil v první školní den základní školu, to dnes novinářům řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Očekával vyšší počet středoškoláků.
Prezident Miloš Zeman dnes spolu s manželkou Ivanou v Lánech zahájil školní rok. Žákům připomněl slova Jana Amose Komenského, že škola má být hrou. Při proslovu před školní budovou ocenil také lánskou tradici, podle níž jsou deváťáci patrony prvňáčků.
O kolik peněz se v příštím roce zvýší platy ve školství, se vyjasní až po dokončení debaty o státním rozpočtu na příští rok. Po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci školských odborů dnes uvedli, že v reakci na současnou inflaci požadují od ledna zvýšení sumy na platy učitelů i nepedagogů ve školství o 15 procent.
Českému školství podle odborníka chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže a hrozí jim vyhoření. Školy často nechávají na učitelích samotných, aby se naučili zátěži čelit. Někteří na sobě systematicky pracují, jiní, zejména starší ročníky, obor opouštějí.
Na začátek nového školního roku se v Německu chystá přes 160.000 ukrajinských dětí, dalších 20.000 ukrajinských dětí nastoupí do škol a školek ve Francii. Vyplývá to z informací ministerstev školství. Německá ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová odhadla, že počet ukrajinských žáků bude dál stoupat, protože na mnoha místech se teprve po prázdninách začne u ukrajinských uprchlíků přísněji vyžadovat školní docházka.
České školství je na příchod žáků z Ukrajiny dobře připraveno a kvalita vzdělávání českých žáků neutrpí. Po dnešním bilančním setkání s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Resort podle Balaše v současnosti připravuje kampaň, která má zvýšit zatím malý zájem ukrajinských dětí o studium na českých středních školách.
Nadcházející školní rok v Rakousku začne bez povinných roušek i testování na koronavirus. Podle agentury APA to dnes uvedlo rakouské ministerstvo školství, které nicméně testování mezi žáky i učiteli stále doporučuje.
Rodiny v nouzi mohou získat od státu peníze na školní vybavení a pomůcky pro děti. Požádat mohou o dávku mimořádné okamžité pomoci. Informovalo o tom dnes generální ředitelství úřadu práce
Školy by měly dostat podporu od státu na úhradu energií. Peníze by měl získat jejich zřizovatel. Přesná podoba pomoci by měla být jasná v první polovině září. Na tiskové konferenci to řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Podle něj jsou některé návrhy už připraveny, ještě se o nich jedná.
Ve školních jídelnách se stravuje skoro 77 procent dětí v Česku. Nejvíce na Vysočině, kde je to přes 93 procent. Nejméně dětí, zhruba 48 procent, do jídelen chodí v Praze. Vyplývá to z průzkumu mezi rodiči, který dnes v Praze představili zástupci společnosti Scolarest zaměřené na školní stravování.
Upravit středoškolské vzdělávání tak, aby se jeho absolventi mohli lépe uplatnit na trhu práce a bez potíží pokračovat ve svém dalším vzdělávání, chce ministerstvo školství inovací nabízených oborů. Nezbytné je podle něj posílit partnerství mezi školami a firmami a zlepšit četnost i podobu praxí.
28. února 2026 23:19
28. února 2026 21:31
28. února 2026 20:18
28. února 2026 18:53
28. února 2026 18:38
28. února 2026 18:01
28. února 2026 16:55
28. února 2026 15:28
28. února 2026 14:04
28. února 2026 12:51
28. února 2026 11:27
28. února 2026 10:07
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák
Čeští politici s napětím sledují eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde společné síly Spojených států a Izraele zasáhly strategické cíle na íránském území. Předseda vlády Andrej Babiš označil tento krok za pochopitelný, přičemž zdůraznil, že nekontrolovaný jaderný ambice Teheránu a jeho podpora mezinárodního terorismu představují přímou hrozbu nejen pro stabilitu regionu, ale i pro bezpečnost celé Evropy.
