Papež František vyslal na Ukrajinu dva vlivné kardinály. Jde o papežova almužníka a polského kardinála Konrada Krajewského, který odcestoval do Polska, odkud se chce dostat na Ukrajinu. Kardinál Michael Czerny, který je původem z Brna, pak v úterý odcestuje do Maďarska a bude se rovněž snažit dostat se do válkou zmítané země, uvedla dnes vatikánská oficiální média.
Ministr vnitra a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) bude v úterý jednat s kraji o tom, jaké počty uprchlíků jsou schopny přijmout. Vlaky pro běžence se budou vypravovat tak, aby krajská centra zvládala příliv běženců odbavovat a nebyla přehlcena. Rakušan to řekl na tiskové konferenci po jednání štábu. Zmínil, že podle dřívějších modelů z minulých migračních krizí by ČR mohla přijmout asi 250.000 uprchlíků, nyní to ale nemusí být "strop".
Britský premiér Boris Johnson dnes oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy Kč) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a nizozemským premiérem Markem Ruttem, informovala agentura Reuters. Trudeau uvedl, že Kanada kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavede sankce vůči dalším deseti osobám, jež mají blízko k ruskému vedení.
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - Česká republika a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Od začátku ruské agrese na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění přinejmenším 1207 civilistů. Mezi zemřelými je přitom 27 dětí. Oznámil to dnes v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva s upozorněním, že skutečný počet postižených civilistů bude mnohem větší.
Maďarsko nepovolí přepravu zbraní přes své území na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na dekret podepsaný premiérem Viktorem Orbánem. Podle výnosu, jenž byl dnes zveřejněn v úředním věstníku, ovšem Budapešť umožní rozmístění jednotek Severoatlantické aliance na západě země a také přepravu zbraní přes své území do ostatních členských států NATO.
Proud uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem je v evropském měřítku asi nejsilnější od přesunů obyvatelstva po druhé světové válce a možná nejrychlejší v dějinách kontinentu. Česká azylová a migrační kvůli tomu prodělala zásadní změnu, situace ovlivnila také nahlížení veřejnosti na uprchlíky, uvedl odborník na migraci Robert Stojanov, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univezity v Brně. Vysoká škola poskytla jeho komentář médiím.
Zhruba 67 hodin trvala cesta českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly a jeho týmu do České republiky poté, co bylo kvůli ruské invazi do země rozhodnuto o evakuaci ambasády v Kyjevě. Problémy byly na benzinových stanicích, fronta se utvořila i na ukrajinsko-rumunské hranici.
Delegace Ukrajiny a Ruska vyrazily na třetí kolo rozhovorů, které se má podle ukrajinských a ruských médií konat opět v Bělověžském pralese na území Běloruska. Podle tiskových agentur by jednání měla začít v 15:00 SEČ.
Ruská armáda hodlá dnes otevřít humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva, aby umožnila odchod civilistů. Napsala to agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
V 1. slovanském gymnáziu v Praze 1 dnes začaly fungovat první ukrajinské třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Škola je jednou ze zhruba 20, které se dosud v Praze a Brně přihlásily do projektu Ukrajinské jednotřídky. Projekt připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.
Rusko podporuje návrh šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho na konání třístranných rozhovorů s Ukrajinou o zajištění bezpečnosti jejích jaderných zařízení. Řekl to dnes podle agentury Reuters ruský vyslanec při MAAE Michail Uljanov. Vhodným místem k takovému jednání však podle něj není Černobyl, jak údajně chce Grossi.
Ruské ozbrojené síly ztratily od začátku invaze na Ukrajinu přes 11.000 vojáků, oznámil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina generální štáb ukrajinské armády. Moskva dnes informovala o zničení 2396 objektů vojenské infrastruktury na Ukrajině, píše ruská agentura TASS. Bilance uváděné oběma zeměmi nelze nezávisle ověřit.
V neděli se cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků, celkem je jich přes 46.000. Vyplývá to z údajů, které dnes ministerstvo vnitra zveřejnilo na twitteru. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57.000, v neděli jich vydalo 11.438.
Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté. Boje pokračují i v dalších částech země - v okolí Kyjeva, Charkova či Mykolajiva.
Spojené státy mají "velmi důvěryhodné zprávy" o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pořadu stanice CNN uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.
Pokus o evakuaci civilistů z obléhaného ukrajinského města Mariupol dnes opět selhal. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že byla evakuace neúspěšná kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování. Ruský prezident Vladimir Putin ale řekl, že za neúspěch akce mohou ukrajinští nacionalisté.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze zahynulo 364 civilistů, oznámil dnes Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Boje si podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové vyžádaly životy 38 dětí, 71 jich bylo zraněno.
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové začlenit Ukrajinu pod Rusko. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel řekl, že by Rusko kvůli odporu ukrajinského obyvatelstva muselo Ukrajinu masivně okupovat, aby si Putin udržel alespoň částečnou kontrolu nad touto zemí. Uvedli to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce
Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na twitteru to dnes oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války.
Spojené státy uvažují o dohodě s Polskem, na základě které by Varšava poskytla ukrajinské armádě svá starší bojová letadla sovětské konstrukce MiG-29 a výměnou dostala stíhačky F-16 od Washingtonu. Na návštěvě Moldavska to dnes oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Ruské jednotky podle ukrajinských úřadů ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelují sídliště a blokují dodávky humanitární pomoci. Informuje o tom agentura Unian. V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města.
Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.
8:23
Václav Vydra prozradil novinky o zdraví Jany Bouškové, o které máme v posledních měsících informace právě jen od manžela. Boušková se totiž potýkala s vážnými zdravotními problémy. Nyní to ale pomalu začíná vypadat na obrat k lepšímu.
Zdroj: Dan Šrámek
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují. Průměrná cena za litr benzinu klesla za poslední týden o 13 haléřů na 33,79 koruny. O 27 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,38 koruny. Řidiči platili za paliva méně naposledy v polovině června.
