Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to dnes Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu modul je, indičtí vědci zatím nevědí.
NÁZOR - "Představa Donalda Trumpa coby vesmírného vrchního velitele svištícího Mléčnou dráhou, ničícího mimozemské útočníky a dobývajícího nové světy je komická a děsivá zároveň." S tímto tvrzením vystoupil editorial renomovaného britského serveru The Observer.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
První zkušební let do výšky 20 kilometrů prototypu nové kosmické lodi Starship, vyvíjené společností SpaceX mimo jiné s úvahami o budoucí kolonizaci Marsu, by se mohl uskutečnit už v říjnu. Brzy poté by měl následovat pokus s dosažením oběžné dráhy kolem Země.
Americký experimentální raketoplán X-37B vytvořil rekord v délce trvání svých vesmírných misí. Při nynější páté misi podle webu space.com v pondělí překonal svůj nejdelší let z předchozí expedice, který trval 717 dnů 20 hodin a 42 minut. Na oběžné dráze je nyní už 720 dnů.
Tři členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes brzy ráno SELČ nastoupili do lodi Sojuz MS-13 a "přeparkovali" ji na jiný spojovací uzel. Cílem bylo uvolnit místo pro opakovaný pokus o přistání lodi Sojuz MS-14 s robotem Fjodorem, které se nepodařilo v sobotu. Informovaly o tom ruská a americká vesmírná agentura.
Ruské vesmírné lodi Sojuz s androidem Fjodorem na palubě se dnes ráno nepodařilo v plánovaný čas připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Chyba zřejmě nebyla v ruském plavidle, ale v navigačním systému umístěném na ISS, uvedla agentura TASS.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes ráno odstartovala ruská raketa Sojuz-2.1a s lodí Sojuz MS-14, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) letí bez lidské posádky, ale s robotem Fjodorem. Oznámila to ruská média.
Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
Lidé dnes mohou na noční obloze pozorovat padající hvězdy. Z dnešní noci na úterý vyvrcholí meteorický roj Perseid, který každoročně trvá od 17. července do 24. srpna. V době kolem maxima bude podle odborníků možné vidět za hodinu několik desítek meteorů.
Vědci již pozorovali řadu živočišných druhů ve vesmíru, které očekávaly potomky. Dokonce i ještěrky, ryby nebo krysy, ovšem nikdy těhotného člověka, lépe řečeno ženu. Do vesmíru dosud cestovalo na 60 žen, ale žádná z nich nebyla těhotná.
Z floridského Mysu Canaveral dnes odstartovala Raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která má dopravit zásoby k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom soukromá kosmická společnost Space X na svém webu. Celkem 18. zásobovací let v režii firmy vlastněné miliardářem Elonem Muskem by měl u stanice přistát v sobotu. Posádce ISS veze přes dvě tuny zásob a výzkumného materiálu.
Indie dnes úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2), která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.
V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.
V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají hloubku až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes úspěšně otestoval únikový systém lodě Orion, jehož úkolem je zachránit posádku v případě nezdařeného startu. NASA úspěšnou zkoušku označil za další milník pro návrat astronautů na Měsíc a pro následný let na Mars.
Hluboko v srdci průmyslové zóny vesmírného pobřeží Floridy se staví kosmická loď pro kolonizaci Marsu. Je to prototyp meziplanetární lodi společnosti SpaceX známé jako Starship (Hvězdná loď). Jde o dopravní prostředek pro 100 cestujících, který, jak společnost doufá, jednoho dne vezme lidi a náklad na Měsíc, na Mars a ještě dál, napsal server Space.com.
Při sobotním statickém testu motorů nové vesmírné lodi Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX nastal problém. Na svém webu o tom dnes informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který bez bližšího upřesnění událost označil za "anomálii".
Nechutné, ale nezbytné. Tak by se dal popsat nápad ne recyklaci moči, výkalů nebo dokonce i jen vydýchaného vzduchu. Vznikat by mohly plastové nástroje z 3D tiskárny i nové živiny pro cestovatele vesmírem. Podle vědců je absolutní recyklace jediným způsobem, jak mohou lidé podniknout daleké výpravy vesmírem.
Pokud na Marsu existují blesky, pravděpodobně nevypadají jako ty pozemské. Ve vzduchových vírech vyskytujících se na planetě může ale docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Na tiskové konferenci to dnes řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát. Vědci už dříve zjistili existenci blesků na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.
Lidstvo by v případě kolonizace planet mimo Sluneční soustavu mohlo za určitých podmínek přežít, potřebovalo by ale obrovskou kosmickou loď. Populace, která by měla zakládat mezihvězdné kolonie, by totiž měla čítat 20 tisíc až 40 tisíc lidí.
Kosmické závody v 60. letech 20. století gradovaly a obě vesmírné mocnosti se pokoušely trumfnout v prvenstvích jedna druhou. Bohužel, se v mnoha případech nehledělo na bezpečnost, a překonat soupeře v kosmických závodech bylo důležitější než životy. Největší bezohlednost nad životy svých kosmonautů v tomto ohledu prokázalo sovětské vedení.
2. srpna 2025 21:49
2. srpna 2025 20:38
2. srpna 2025 19:12
2. srpna 2025 18:07
2. srpna 2025 16:49
2. srpna 2025 15:27
2. srpna 2025 14:20
2. srpna 2025 13:40
2. srpna 2025 12:36
2. srpna 2025 11:29
2. srpna 2025 10:12
2. srpna 2025 8:51
2. srpna 2025 4:00
1. srpna 2025 21:55
1. srpna 2025 20:51
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.
Zdroj: Ludmila Plachá
V Opavě v pátek odpoledne během fotbalového tréninku zasáhl chlapce blesk. Chlapec utrpěl srdeční zástavu a popáleniny, přičemž byl převezen do nemocnice ve vážném, ale stabilizovaném stavu. Kromě něj byli zraněni i další chlapci a jeden dospělý. O incidentu informovala mluvčí moravskoslezských záchranářů Jana Šedovičová.
