Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Oznámila to dnes firma na svých internetových stránkách.
Náhlé zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo zhatit zotavení po pandemii nemoci covid-19 a způsobit propad ekonomik v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky pod úroveň z doby před pandemií. Ve své dnešní zprávě to uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Současně zhoršila výhled růstu ekonomik regionu, ve kterém působí. Na letošní rok tak v něm očekává růst o 1,1 procenta, zatímco dosud čekala 1,7 procenta. Důvodem je očekávaný výraznější propad ukrajinské ekonomiky.
Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.
Evropská komise neví o státech EU či firmách z těchto zemí, které by za ruský plyn v souladu s požadavkem Moskvy platily v rublech. Pokud by na schéma navrhované prezidentem Vladimirem Putinem přistoupily, poruší unijní sankce. Po jednání ministrů energetiky zemí unie to novinářům řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž hodlá sedmadvacítka dále za plyn platit v eurech či dolarech podle dosavadních smluv. Řada ministrů po mimořádné bruselské schůzce potvrzovala dosavadní postoje svých zemí, které platbu v ruské měně vylučují, chtěli však po komisi podrobné vysvětlení k sankcím.
Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva.
Německo by už teď mělo omezit spotřebu plynu, přestože dodávky z Ruska zatím pokračují, uvedl dnes německý institut EWI, který se zabývá energetikou. Země by se podle něj měla připravit na možnost, že Rusko v odvetě za západní sankce dodávky zastaví.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 procenta na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 procent vzrostly.
Kreml včera upřesnil podobu nového mechanismu platebního styku s odběrateli ruského plynu z takzvaných nepřátelských zemí, mezi něž patří i členské státy EU. Složí-li „nepřátelští“ obchodní partneři ruského plynárenského gigantu Gazprom svá eura, příp. dolary na devizový účet Gazprombanky, ruské státní banky, plyn poteče do EU i tehdy, pokud Gazprombanka nepřevede získané devizy v rubly. Znemožnění převodu ovšem v takovém případě nesmí být důsledkem případných dalších sankcí na Rusko uvalených. Uvedl Lukáš Kovanda.
Evropská komise poskytne členským zemím Evropské unie dodatečné pokyny ohledně toho, zda mohou pokračovat v platbách za ruský plyn, aniž by porušovaly unijní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
Zhruba desítka obcí v Polsku nedostává od středy plyn. Odebíraly ho od společnosti Novatek, která se ocitla na polském sankčním seznamu. Aby jim pomohla, převezme jejich plynárenskou infrastrukturu vláda. Informovala o tom dnes rozhlasová stanice RMF FM a server Business Insider.
Česko má nyní podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásoby ropy na tři měsíce, zásoby plynu na dva letní měsíce a zásoby jaderného paliva na dva až tři roky. Fiala to uvedl ve Sněmovně při interpelacích. Reagoval tak na dotazy poslanců, které se týkaly energetické soběstačnosti ČR v souvislosti s tím, že Rusko přestalo dodávat plyn Polsku a Bulharsku, které za něj odmítly platit v ruské měně.
Německo se musí připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu; zatím může jen spekulovat, co se Kreml rozhodne udělat. Prohlásil to dnes německý kancléř Olaf Scholz na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou v Tokiu. Oba státníci se při jednání shodli, že je zapotřebí přijmout k ruské invazi na Ukrajinu tvrdý postoj.
Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz plynu z Ruska.
Žádná ze zemí Evropské unie dosud nedala najevo, že je ochotna za ruský plyn platit v rublech. Novinářům to dnes řekl dobře informovaný unijní činitel, podle něhož by přijetí požadavku ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo porušení sankcí zavedených EU. Maďarský ministr zahraničí přitom televizi CNN řekl, že Budapešť na podmínky přistoupí.
Německá energetická společnost Uniper bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Řekl to mluvčí firmy německému listu Rheinische Post.
V českých zásobnících je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) asi 925 milionů metrů krychlových plynu, loni ve stejném období v nich bylo 391 milionů metrů krychlových plynu. Při běžné spotřebě vydrží zásoby dva měsíce, v případě regulovaného systému by stačily na mnohem delší dobu. Síkela to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb.
V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny.
Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země "náležitou formou" zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.
Účet v rublech už si otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za plyn zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml. S odkazem na svůj zdroj o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ruský prezident Vladimir Putin vyžaduje, aby odběratelé z EU platili v rublech.
Polsko je připraveno obejít se bez plynu a případně také bez ropy z Ruska, uvedla dnes v polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko bylo na ruské "utažení kohoutků" nachystáno, zásobníky s plynem jsou plné přibližně z 80 procent. Díky dodávkám přes přípojky plynovodů z Česka a Litvy ale nemusí do zásob ani sahat; také těžba plynu v samotném Polsku běží na maximum, ujistila v rozhlasovém rozhovoru.
Rusko podle neoficiálních informací polského portálu onet.pl zastavilo dodávky plynu plynovodem Jamal. Minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za suroviny v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem polská strana odmítla.
Výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by snížil závislost Česka na ruském plynu, nezajistila bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dostatečnou politickou podporu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér Bohuslav Sobotka.
26. ledna 2026 21:19
Evropská unie v pondělí rozhodla o zařazení komunikační služby WhatsApp na seznam velmi velkých online platforem, což pro společnost Meta znamená začátek přísného dohledu ze strany Bruselu. Toto rozhodnutí se opírá o Nařízení o digitálních službách (DSA) a reaguje na skutečnost, že veřejné kanály aplikace WhatsApp překročily hranici 45 milionů uživatelů v rámci EU. Konkrétně služba v srpnu loňského roku vykázala přibližně 51,7 milionu uživatelů, čímž splnila zákonnou podmínku pro přísnější regulaci.
Zdroj: Libor Novák
Šéf diplomacie Petr Macinka na tiskovém brífinku, kam nebyla vpuštěna část médií, odmítl obvinění z vydírání hlavy státu. S ironickým podtónem se omluvil veřejnosti, že musí sledovat jeho osobní rozepři s prezidentem, a zdůraznil, že jeho kroky jsou legální. Podle něj jde o běžné politické vyjednávání s Petrem Pavlem, který se podle Macinky stal aktivním politikem a musí se naučit v tomto prostředí pohybovat.
