zvířata

Svět

Plasty v oceánech jsou pro tamní faunu ještě větší hrozbou, než se myslelo. Vědci nyní zjistili, že bakterie dokáží slepovat mikroskopické částečky plastů dohromady. Větší útvary pak mohou zvířata považovat za potravu a v důsledku jejich pozření zemřít. Do moří a oceánů přitom ročně vyhodíme 8 milionů tun plastů.

Revue

Na první pohled nás nechávají chladnými. Jsou exotické, ve volné přírodě je u nás neuvidíme, ale zároveň jsou pro většinu lidí tak trochu nezajímavé. Řeč je o žirafách, které jsou známé především svou výškou. Většina lidí by o nich neuměla říct žádnou další zajímavost, zkuste se ale někoho zeptat, jestli umí plavat?

Revue

Na thajském ostrově Phuket se tým záchranného programu Kukang na vlastní oči přesvědčil, že problém využívání divokých zvířat pro pobavení lidí za peníze se týká i ohrožených a chráněných outloňů. Ti jsou na tamních ulicích, plážích a v restauracích stále nabízeni turistům, mezi nimi i Čechům, k vyfotografování za peníze. Lidé, kteří tyto nelegální aktivity svými penězi podporují, však mnohdy o problému a důsledcích svého jednání jednoduše nevědí. To jen podtrhuje klíčový význam osvěty a vzdělávání pro ochranu outloňů i dalších divokých zvířat.

Domov

Přikrmování pečivem může být pro volně volně žijící zvířata rizikové a původně dobrý úmysl může zvířata stát život. Pro přežvýkavce, mezi které patří například srny, jeleni, mufloni, ovce nebo kozy, je pečivo ve velkých dávkách nebezpečné. Pracovníci Lesů hlavního města Prahy loni zaznamenali úhyn tří kusů zvěře právě kvůli nevhodnému krmení pečivem, předpokládají však, že počet případů je daleko větší. Pečivo může ohrozit správný vývoj labutí a do krmítek pro zpěvné ptáky kvůli soli nepatří vůbec. ČTK to sdělila mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.

Svět

Rčení jako "zabít dvě mouchy jednou ranou" nebo "dělat pokusného králíka" zlehčují podle neziskové organizace PETA násilí na zvířatech. Tito aktivisté bojující za práva zvířat nabízejí humánnější varianty těchto ustálených výrazů, které jsou součástí mnoha jazyků. Nicméně u veřejnosti se iniciativa ochránců zvířat rozhodně nesetkala s nadšeným ohlasem, napsal na svých internetových stránkách německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Domov

Lovci v uplynulém mysliveckém roce, který skončil koncem letošního března, odlovili meziročně o 43 procent více divokých prasat, bylo jich skoro 230.000. O 18 procent na 26.729 naopak klesly odstřely zajíců, uvádí myslivecká statistika. Důvodem je to, že jejich počty klesají, protože jim ubývá přirozená ochrana, třeba remízky.

Svět

V indickém státě Maháráštra lovci po dlouhém pátrání zastřelili tygřici, která podle místních úřadů za poslední dva roky zabila nejméně 13 lidí. Informoval o tom dnes server BBC. Šestiletá tygřice známá pod kódovým označením T-1 se stala postrachem vesničanů v okolí města Pandarkhavada a v posledních měsících unikala pátracím četám navzdory nasazení stovky fotopastí a návnad.

Revue

Mají zebry černé, nebo bílé pruhy? Najít odpověď na tuto otázku je asi stejně těžké jako přemýšlet, zda bylo první vejce, nebo slepice. Každopádně mezi lidmi panuje přesvědčení, že jsou zebry bílé s černými pruhy, což ale nemusí být tak úplně pravda. Vyvrátit toto klišé se pokusil server Bookallsafaris.com, který se opíral o vědecká fakta.

Domov

Fotopast umístěná nedaleko obce Rybník v CHKO Český les opětovně odhalila v této oblasti kočku divokou. Fotografie je jedním z mála důkazů o jejím výskytu v ČR. Přírodovědci donedávna vůbec netušili, že v Českém lese žije. ČTK to dnes řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Fotopast, která zvíře zachytila, je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu 3Lynx, který slouží hlavně k pozorování rysa ostrovida.

Revue

Lidé se obvykle snaží konfrontaci s divokými zvířaty a šelmami vyhýbat. Ne vždy se to však podaří. Tato zvířata si souboj s člověkem příště raději rozmyslí.

Revue

Říká se, že psi vidí černobíle a kočky se v noci neztratí, protože vidí ve tmě. Je to ale skutečně pravda? Podle vědců je to ve skutečnosti naopak, přesto kolem zvířecího zraku dodnes panuje spousta nesmyslů a mýtů. Které jsou ty největší?

Revue

Megalodon by se dal jednoduše popsat jako stroj na zabíjení. Prehistorický žralok dosahoval velikosti letadla a se svými čtyřiceti metry na délku a 20 centimetrů dlouhými zuby mu dosud nedokázal konkurovat žádný jiný mořský ani suchozemský dravec. Podle odborníků vyhynul, jiní ale tvrdí, že přežil. A ukrývá se v nejhlubších neprobádaných vodách.

Svět

Londýn - Běluhu severní, která se běžně vyskytuje ve vodách Severního ledového oceánu, dnes údajně spatřili svědci na dolním toku Temže u města Gravesend. Jako první o výskytu bílého kytovce krátce po poledni napsal na twitter ekolog Dave Andrews, informoval zpravodajský server BBC. Podle televize Sky News by výskyt osamocené běluhy mohl znamenat, že se zvíře ztratilo.

Revue

Paříž - Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout v tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů realizovaných v Japonsku a ve Velké Británii vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.

Domov

Praha - Třináctka asistenčních, signálních a vodicích psů, které pro lidi s handicapem vycvičila obecně prospěšná společnost Helppes, dnes zamířila ke svým novým majitelům. Ředitelka organizace Zuzana Daušová řekla ČTK při slavnostní "promoci" svých čtyřnohých studentů, že výcvik jednoho zvířete trvá v průměru tři čtvrtě roku a vyjde zhruba na 250.000 korun. Peníze Helppes získává přes sponzory a dárce.

Revue

Z říše zvířat jsme zvyklí na ledajaké extrémy. Někteří tvorové umí chodit po vodě, jiní mění barvy a další prostě jen létají nebo žijí pod vodou. Mezi všemi těmito dovednostmi působí tučňáci jako zdánlivě neohrabaní tvorové, kteří neumí létat ani příliš rychle chodit. Studie, která byla provedena v roce 1912 ale zjistila, že ukrývají jiné tajemství, tak temné, že se na povrch dostalo až po sto letech.

Revue

Smrt je nedílnou součástí našeho života. Na rozdíl od zvířat si ji plně uvědomujeme a víme, že jednou čeká na každého z nás. Bojíme se však nejen své vlastní smrti, ale i úmrtí kohokoliv okolo nás. Obecně by se tak dalo říct, že člověka děsí nejen umírání, ale i mrtvé tělo. U zvířat je tomu ale přesně naopak. A vědci nyní zjistili proč.