Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

RPSN na spotřebitelský úvěr musí být ve smlouvě ve správné výši, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud České republiky
Nejvyšší soud České republiky
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Brno - Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr musí být ve smlouvě uvedena ve správné výši, konstatoval v rozsudku Nejvyší soud. Omyl nebo početní chyba při jejím stanovení znamená, že se na úvěr uplatní diskontní sazba České národní banky z doby uzavření smlouvy.

Očekávané odůvodnění verdiktu je nově dostupné v internetové databázi. Na jeho publikování dnes upozornil mluvčí soudu Petr Tomíček.

Verdikt se konkrétně týkal sporu dlužníka s úvěrovou společností Essox. Česká obchodní inspekce i finanční arbitr už o smlouvách Essoxu z let 2011 až 2013 rozhodli, že obsahují špatně vypočtenou RPSN. Dlužník ale ve sporu o výši naúčtovaných úroků přesto neuspěl u soudů v Nymburku ani v Praze, zastal se jej až Nejvyšší soud (NS). Zdůraznil přitom, že informační povinnost zakotvená v zákoně o spotřebitelském úvěru vyžaduje úplné a správné uvedení všech údajů, včetně RPSN.

"Včasné a úplné informace jsou nezbytným předpokladem pro to, aby spotřebitel mohl činit kvalifikovaná rozhodnutí. Spotřebitel musí být schopen správně posoudit, zda nabídka odpovídá jeho potřebám a aktuální finanční situaci," stojí v rozhodnutí NS.

Pokud věřitel z jakéhokoliv důvodu některý z údajů uvede nesprávně, například omylem nebo kvůli početní chybě, zákonem stanovenou povinnost nesplní.

"Takové pochybení, uplatní-li jej spotřebitel u věřitele, zákon striktně sankcionuje tím, že pokládá spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná," uvedl NS.

Témata:  Nejvyšší soud banky úvěry

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 13:25

Ovčáček vysvětlil, proč ukončil spolupráci s exprezidentem Zemanem

Exprezident Miloš Zeman oznámil dvě důležité změny, které se týkají jeho aktuální činnosti. Jedna z nich souvisí s působením Jiřího Ovčáčka, jenž dělal bývalé hlavě státu mluvčího i po konci mandátu. Ve funkci ale končí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Digitální doba paradoxně přeje tisku. Proč firmy znovu objevují kouzlo papírového plánování?

Žijeme v cloudu. Sdílíme kalendáře v Outlooku, úkoly sázíme do Asany a porady řešíme přes Teamsy. Na první pohled by se mohlo zdát, že papír v kanceláři skončil někdy v devadesátkách. Jenže realita je jiná. Do boardroomů i kreativních hubů se ve velkém vrací „retro“ prvek – tištěné plánovací kalendáře. A není to z nostalgie. Je to čistý pragmatismus.