reklama

Po zohlednění inflace by ale měly výdělky stoupnout o zhruba jedno až dvě procenta. Od čtvrtého čtvrtletí ale podle ekonomů již kvůli rostoucí inflaci mzdy reálně budou klesat.

Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí v pondělí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. V druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Nárůst byl způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

"Meziroční dynamika mezd za třetí čtvrtletí byla po delší době jen málo ovlivněná jednorázovými faktory. Karantény a nemocnost byly na ústupu podobně jako v létě předchozího roku a ve statistikách nefigurovaly, na rozdíl od druhého čtvrtletí, ve velké míře ani mimořádné odměny. Tlak na zvýšení mezd byl také omezován růstem reálných příjmů domácností z titulu zrušení superhrubé mzdy," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera růst průměrné mzdy zpomalí, protože již nebude tak významně jako v předchozím čtvrtletí ovlivněn mimořádnými odměnami ve zdravotnictví a nízkou srovnávací základnou z první pandemické vlny. "Od příštího čtvrtletí již zaznamenáme vzhledem k dalšímu zrychlení inflace pokles reálných mezd," upozornil.

Údaje o mzdách za třetí čtvrtletí tak podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ukážou výrazně realističtější obraz vývoje mezd, než tomu bylo v první polovině letošního roku. "Z pohledu reálného vývoje mezd hrála ve třetím čtvrtletí důležitou roli vysoká inflace. Právě rychlý růst spotřebitelských cen se v závěru letošního roku a po celý příští rok bude negativně promítat do reálného růstu mezd, který bude v lepším případě nulový, v horším případě záporný," uvedl.

Odhadovat růst mezd je přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka v letošním roce velká loterie. "Nejenže výsledky silně ovlivňují bonusy a zvyšování platů ve veřejném sektoru, ale i přesuny tisíců zaměstnanců mezi odvětvími. Právě ty mohou sehrávat podstatnou roli i nyní, neboť odchodem hůře placených pracovníků do perspektivnějších a lépe ohodnocených oborů se virtuální průměrná mzda lehce ovlivní. Už proto, že průměrná mzda není nic jiného než podíl mzdových nákladů na jednoho pracovníka," uvedl.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda stoupla o čtyři procenta na 35.487 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 0,7 procenta.