Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemědělský výbor podpořil kvóty na české potraviny, rostou obavy z reakce EU

Nákupy potravin, ilustrační fotografie
Nákupy potravin, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Sněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny, od roku 2022 by muselo být v obchodech 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Výbor tyto návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách, která zavádí tresty za tzv. dvojí kvalitu potravin.

Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Jde o produkty, které se dají v ČR pěstovat. V mnoha případech ale v nich není ČR soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Návrh dlouhodobě podporuje za Agrární komoru ČR její bývalý prezident Zdeněk Jandejsek. Proti naopak byl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

"Je to ukázka toho, že nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus. Ten návrh, pokud projde, bude protiprávní, v nesouladu s evropskými principy, v nesouladu s tržním prostředím," řekl ČTK po jednání Šebek. Hlavně jde podle něj o důkaz toho, že české dotační principy podporující velké zemědělce nejsou nastaveny správně, protože ti nejsou schopni zajistit soběstačnost ČR v hlavních komoditách. Je potřeba se ptát, zda není vhodné tento model změnit, dodal.

Reakce ze strany EU, která si zakládá na jednotném trhu, se obává také poslanec Radek Holomčík (Piráti). Podle něj by se mohly restrikce ze strany EU dotknout nejenom vývozu potravin, ale veškerého exportu. ČR by pak čekaly velké hospodářské problémy.

Zastánci sporné novely argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.

Do výboru se návrh vrátil ze třetího sněmovního čtení, letos v březnu jej tam Sněmovna poslala poté, co neprošel návrh dvou desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM a SPD, který měl od příštího zavést závazný podíl potravin původem z České republiky na tuzemském trhu. Týkat se to mělo potravin splňujících kritéria pro uvádění na trh s označením slovy "česká potravina". Norma měla začít určovat podíl o rok dříve než současný návrh, měla také dosáhnout až 85 procent českých potravin na pultech.

Výbor také podpořil přesun části pravomocí krajských hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která by měla převzít kontrolu potravinového práva v provozovnách veřejného stravování. Proti tomu se postavilo ministerstvo zdravotnictví. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) s návrhem souhlasil bývalý ministr Roman Prymula (za ANO), současný Jan Blatný (za ANO) změnil názor ministerstva na poslední chvíli. O návrhu nyní bude hlasovat v závěrečném čtení plénum Poslanecké sněmovny.

Témata:  potraviny obchody Svoboda a přímá demokracie Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky EU

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy