Praha - Z československého samostatného praporu, který vznikl v polovině července 1942 v Buzuluku byl postupně vybudován armádní sbor, který se podílel i na osvobozování československého území.
"Jednotka, která se stala základem československé armády na východní frontě, byla v Buzuluku vytvářena od počátku roku 1942 na základě takzvané oranské skupiny," uvedl historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu (VHÚ).
To byla skupina důstojníků a poddůstojníků kolem pozdějšího československého prezidenta Ludvíka Svobody. Příslušníky jednotky se stávali dobrovolníci, mezi kterými bylo velké množství Židů, českoslovenští vojáci, kteří uprchli z nacisty okupovaných zemí, Čechoslováci, kteří v SSSR žili, i Rusíni z Podkarpatské Rusi, kteří do SSSR utekli a skončili v sovětských gulazích.
Potýkat se z počátku museli s nedostatkem základního vybavení. Na počátku například nosili britské uniformy, a to i během památné bitvy o Sokolovo. Zpočátku neměli ani bojové zbraně. Aby mohli cvičit, pomohly jim schopnosti techniků z prvorepublikových zbrojních závodů.
První československý samostatný polní prapor v SSSR byl oficiálně založen 13. července 1942. Na frontu odjelo téměř 1000 mužů a žen až na počátku roku 1943, protože podle Marka nebylo jednoduché zformovat "na zelené louce" jednotku z vojáků různého věku a výcviku. Rozkaz k jejich vyzbrojení vydal přímo Josif Stalin.
V březnu se prapor úspěšně zúčastnil bitvy u Sokolova. Jednotka byla postupně doplňována a rozšířena na 1. československou samostatnou brigádu, která se zapojila například do bitvy o Kyjev. Na jaře 1944 pak do ní vstoupily tisíce volyňských mužů a stovky volyňských žen. "Díky tomu se mohl začít budovat celý armádní sbor," poznamenal Marek.
Komunistická historiografie vyzdvihovala úspěchy československých vojáků na východní frontě na úkor těch, kteří bojovali na západě. Podle Marka si se ale v prvních poválečných letech vojáci z východu a ze západu vzájemně vážili a vystupovali jednotně jako takzvaní zahraniční vojáci.
Paradoxně v západní armádě bylo procentuálně víc komunistů než v té východní. "Ten armádní sbor, když šel bojovat na Duklu, měl asi 16.000 mužů a bylo tam cirka asi 400 komunistů roztroušených po všech brigádách. V západních armádách, kde jsme měli 5000 až 6000 vojáků, bylo asi 450 komunistů," podotkl Marek.
Témata: II. světová válka, historie, Sovětský svaz
Související
8. května 2024 12:52
8. května 2023 21:27
8. května 2023 12:14
4. října 2022 12:12
8. května 2022 16:45
8. května 2022 7:54
