Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko nebude slíbená 2% na obranu vydávat ani zdaleka

Česká armáda na akci Bahna. Autor: nadporučice Lucie Masaříková
Česká armáda na akci Bahna. Autor: nadporučice Lucie Masaříková
Foto: Army.cz

Praha - Programové prohlášení hnutí ANO a ČSSD počítá s dosažením výdajů na obranu ve výši 1,4 procenta HDP až na konci volebního období, tedy v roce 2021. Minulá vláda se zavázala, že této výše Česká republika dosáhne o rok dříve.

Spojencům v NATO Česko slibuje, že závazku ve výši dvou procent HDP dosáhne do roku 2024. Aby byl tento slib naplněn, musel by rozpočet ministerstva obrany v příštím volebním období každoročně růst mnohem rychleji než nyní. Programové prohlášení také počítá s navýšením vojenské účasti v misích nebo se zavedením branné výchovy ve školách.

ČR se zavázala vstupem do NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP, nyní to je lehce přes procento. Letos by měly výdaje stoupnout podle loňských předpokladů na 1,13 procenta a v roce 2019 na 1,22 procenta. Předchozí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se dohodla, že zajistí, aby ČR dávala do roku 2020 na obranu 1,4 procenta HDP, některé opoziční strany tehdy prosazovaly ambicióznější návrh. Dvou procent by rozpočet měl podle dosavadních slibů dosáhnout v roce 2024. Ministerstvo obrany by tak mohlo hospodařit za osm let podle odhadů se zhruba 127 miliardami korun oproti současným 58,9 miliardy Kč.

Dohodnuté programové prohlášení slibuje, že bude postupně rozpočet ministerstva obrany navyšován tak, aby byl podíl 1,4 procenta HDP dosažen do roku 2021. "Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Zavazujeme se předložit přesný plán financování a investic do roku 2024 a dál," píše se v programovém prohlášení.

To také slibuje, že ČR bude i nadále posílat vojáky do mírových misí NATO, OSN či Evropské unie. Proti jiným misím než posvěceným OSN dlouhodobě vystupují komunisté, kteří by měli vládu podporovat. Programové prohlášení slibuje posílení české účasti na misích v Afghánistánu a v Iráku. Takový návrh už dostal ke schválení Parlament.

Koalice se také zavazuje vybavovat armádu přednostně domácí výstrojí a výzbrojí. "Nákupy ze zahraničí budeme pořizovat bez prostředníka a musí jít o techniku, která již prošla testem aktivního nasazení," uvádí dokument. Pokračovat má rekrutace vojáků. Cílem bude v roce 2025 dosáhnout minimálně 30.000 vojáků z povolání, nyní jich má Česko asi o 6000 méně. Zvyšovat se má i počet aktivních záloh.

Dalším obranným slibem je pokročit ve "výstavbě kapacit obrany proti hybridním hrozbám, a zvláště kybernetickým útokům, které jsou zásadním destabilizujícím faktorem". Má se proto novelizovat zákon o Vojenském zpravodajství. Žáci základních a středních škol by se měli dočkat nového předmětu civilní přípravy obyvatel k obraně státu. Koalice se také zavazuje přijmout legislativu, která "podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní".

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Ministerstvo obrany České republiky Armáda České Republiky finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 18:19

Lela Vémola přiznala, proč se s Karlosem prakticky nevídá

Manželka zápasníka Karlose Vémoly, Lela, promluvila o aktuální situaci v jejich domácnosti poté, co byl její muž propuštěn z vyšetřovací vazby na kauci. Přestože dvojice procházela už před Karlosovou izolací vážnou vztahovou krizí, současné okolnosti jim příliš prostoru pro společné řešení problémů nedávají. Podle Lely se totiž zápasník doma prakticky nezdržuje, protože většinu času tráví v péči lékařů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Ulicemi Česka prošly demonstrace na podporu Pavla. Příště Češi obsadí Letnou, oznámil Minář

V neděli se Česká republika stala dějištěm mimořádně rozsáhlých občanských protestů, které zasáhly více než 400 lokalit od krajských měst až po malé vesnice. Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi a navázali na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kterého se zúčastnilo na 90 tisíc lidí. Hlavním spouštěčem této vlny byl ostrý spor hlavy státu s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poté, co prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.