Česko skrze NPO dostane 14 miliard. Chtělo by uspořádat summit s účastí Zelenského, řekl Bek

Česko původně pracovalo s možností, že by se summitu zúčastnil americký prezident Joe Biden. "Poté, co navštívil Polsko, nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že by se vrátil do střední Evropy v poměrně krátkém čase," uvedl Bek. Biden navštívil Polsko na konci března.

Aktuálně je podle ministra ve hře evropský summit věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. "Byli bychom rádi, kdyby hostem toho summitu mohl být ukrajinský prezident," řekl. Uskutečnit by se měl na počátku října na Pražském hradě.

Do Prahy podle Beka v nadcházejících týdnech zamíří jeden ze Zelenského poradců. Byl by také rád, kdyby se červencového neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová.

"Rádi bychom ukrajinskou stranu dostali do dialogu s evropskými premiéry a ministry co nejintenzivněji tak, aby proces hledání podoby vztahů Ukrajiny k Evropské unii co nejvíce odpovídal přáním ukrajinské strany a také našim představám," poznamenal Bek.

Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je na stole varianta setkání lídrů zemí Evropské unie s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku. "Pokud by summit nebyl, dávali bychom asi přednost tomu, že by lídři západního Balkánu byli účastníky některého z regulérních zasedání Evropské rady v Bruselu během našeho předsednictví. Summit na Pražském hradě bychom nejraději dedikovali velkému tématu našeho předsednictví, což bude řešení situace na Ukrajině," dodal ministr.

Původně vláda plánovala více akcí uspořádat v regionech. Válka na Ukrajině a řešení hlubokých ekonomických problémů ale podle Beka vedou k tomu, že ambice posilovat program předsednictví v regionech bude muset být velmi úsporná. "Je jasné, že za těchto podmínek by bylo neobhajitelné před veřejností nějakým způsobem zvyšovat rozpočet českého předsednictví," uvedl. V regionech by se mohly uskutečnit například kulturní akce. "Ale naše ambice vysunout mimo Prahu nějaké náročnější akce z hlediska logistiky a financování válkou berou za své," doplnil Bek.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden v Polsku uvedl, že by Česko mohlo během předsednictví uspořádat dárcovskou konferenci pro Ukrajinu. "Plán prochází debatou na vládě," řekl Bek. Podle něj česká diplomacie uvažuje o tom, že konferenci ČR buď může uspořádat nebo spolupořádat, nemusí ale také nutně být na českém území.

Česko dostane dalších zhruba 14 miliard korun skrze Národní plán obnovy

Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou vlnou v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.

Bek zmínil Národní plán obnovy jako jednu z možností, jak financovat důsledky uprchlické krize. V krátkodobém horizontu podle něj lze využít jak peníze ze státního rozpočtu, tak ze schválených evropských rozpočtových schémat a operačních programů.

Podle ministra je možné do jisté míry změnit některé obsahové komponenty NPO například v souvislosti s novou situací v energetice nebo s řešením problémů s navýšením kapacit ve vzdělávacím systému. Další peníze z mimořádného fondu lze získat také formou výhodně úročených půjček. O tu ČR zatím neusilovala, vláda o tom ale vede podle Beka debatu.

O možné finanční pomoci EU zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí po ruské agresi na Ukrajině se vedou debaty. Pořád je podle Beka nejisté, jak velké budou náklady jednotlivých zemí. "Samozřejmě bude záviset na délce trvání konfliktu a na míře úspěšnosti Ukrajiny při obraně východní hranice," poznamenal.

Z krátkodobého hlediska má za nutné hledat prostředky ve státním rozpočtu i schválených evropských schématech. Lze podle něj využít zbývající peníze z dobíhajícího finančního období EU, v případě Česka ale nejde o významnou částku.

Za důležitější Bek považuje revidovat schémata, která jsou připravena pro rozpočtové období 2021-2027. Hlavní dokumenty by podle ministra měly být schváleny v květnu, následně bude možné začít čerpat operační programy. "V nich je řada příležitostí, které jsou využitelné pro financování potřeb souvisejících s uprchlickou vlnou třeba v oblasti školství," poznamenal.

U NPO se podle Beka vyčleněná částka zvýší na zhruba 193 miliard korun, zároveň bude možné upravit některé priority. Česko bude muset připravit projekty, na které bude využito navýšené množství peněz, v druhé polovině roku pak může vyjednávat i o změnách již naplánovaných záměrů. Některé investiční záměry nejsou dobře připraveny a nejspíš by se je nepodařilo zvládnout ve stanovené lhůtě, mohly by je tedy nahradit jiné, řekl.

Česko by zároveň mohlo využít výhodně úročenou půjčku. "Podmínky úroku jsou mnohem výhodnější, než kdyby si půjčoval český stát sám na sebe, protože Česká republika není v takové ekonomické kondici, aby získala úvěrové podmínky srovnatelné s tím, když si půjčuje EU," řekl Bek.

"Myslím si, že to může být dobrá cesta k rychlejším investicím ať už do obnovitelných zdrojů, nebo do energetické infrastruktury, která je teď vystavena velmi odlišným potřebám a prioritám proti minulosti," dodal.

NPO je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jde o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. ČR musí průběžně plnit nastavené úkoly. Podporu z plánu obnovy je možné čerpat nejvýše do 31. prosince 2026.

Témata:  Mikuláš Bek,  Česká republika,  Volodymyr Zelenskyj