Lipavský: Rusko by mělo dodržet závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska

Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

Lipavský také Stoltenbergovi nabídl uspořádat příští rok neformální schůzku ministrů zahraničí NATO v Praze a zopakoval, že Česko do příštího roku zvýší své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

MInistr do bruselské centrály NATO zamířil dva dny poté, co ruský vládce Vladimir Putin oznámil záměr rozmístit v sousední zemi taktické jaderné zbraně. NATO krok označilo za nebezpečný a nezodpovědný.

"Rusko by mělo dodržovat všechny mezinárodní závazky k nešíření jaderných zbraní, aby se neumisťovaly jaderné zbraně do dalších zemí," prohlásil po jednání se šéfem aliance Lipavský. Zdůraznil, že NATO je jaderná aliance a má prostředky pro odstrašení rivalů.

Se Stoltenbergem hovořil také o přípravě červencového summitu ve Vilniusu, na který by měl dorazit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho účast je podle šéfa české diplomacie velmi důležitá.

Lipavský prohlásil, že by aliance měla hledat "formáty spolupráce, které podpoří vstup Ukrajiny do NATO". Kyjev se o členství v alianci uchází dlouhodobě a žádost o přijetí už podal. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje a podle dřívějšího vyjádření Stoltenberga je členství Ukrajiny otázkou delšího časového horizontu.

Český ministr s ním hovořil i o situaci v Indo-Pacifiku a rostoucím vlivu Číny včetně jejího agresivního vystupování vůči Tchaj-wanu. NATO musí podle Lipavského velmi obezřetně sledovat situaci v této oblasti. Případná vojenská eskalace by podle něj mohla ovlivnit i bezpečnost Evropy.

"Spojené státy jsou tam angažovány, může to znamenat, že budou potřebovat nějakou součinnost s Evropou nebo že odeberou nějaké vojenské zdroje z Evropy," řekl Lipavský. Dodal, že Západ zrazuje Čínu i od případné vojenské podpory Ruska. Peking sice s Moskvou upevňuje vazby, k přímé vojenské podpoře však zatím nesáhl.

Kromě schůzky s šéfem aliance jednal dnes český ministr také v sídle Evropské komise, kde s komisařem pro spravedlnost Didierem Rendersem probíral mimo jiné možnosti trestání ruských válečných zločinů či prevence obcházení protiruských sankcí. Řada unijních států včetně Česka podporuje zřízení zvláštního tribunálu, neboť Mezinárodní trestní soud (ICC) nemá pravomoc stíhat veškeré zločiny. EU se však v této otázce zatím zcela neshodla a téma zůstává otevřené. Podle Reynderse je nejlepší variantou využití ICC, existuje však také možnost zkombinovat jeho činnost s případným zvláštním tribunálem. Důležitá je nyní podle něj rychlost a koordinace sběru důkazů a vyšetřování.

"Pokud by Česko mohlo dělat více, je to možná v zapojení se do koordinace na úrovni EU," prohlásil s odkazem na společný vyšetřovací tým složený ze šesti zemí východního křídla unie, Ukrajiny a ICC.

Lipavský podotkl, že se Česko již do vyšetřování zapojuje například finančními příspěvky pro ICC. Chystá podle něj také vyslání skupiny expertů. "Není možné připustit, aby se v Evropě hranice přepisovaly silou," řekl český ministr, podle něhož musí EU dále pracovat na vyšetřování válečných zločinů.

Témata:  Jan Lipavský,  Jens Stoltenberg,  NATO (Severoatlantická aliance),  válka na Ukrajině,  Čína,  Rusko,  jaderné zbraně