Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O co šlo USA? Kaddáfího syn prozradil, co se mělo dít v Africe

Severní Afrika
Severní Afrika
Foto: Pixabay

Tripolis - Západ měl s Afrikou velké plány, které odporovaly těm, o něž usilovaly africké země. Proto se rozhodl pro invazi. Pro ruskou stanici RT to řekl bratranec Muammara Kaddáfího Ahmed al-Kaddáfí ad-Dam, který prozradil, o co západním zemím ve skutečnosti šlo.

Kaddáfí pro ruskou stanici promluvil o důvodech, které vedly Západ k invazi. Podle něj chtěl zesnulý libyjský vůdce sjednotit africké státy a měnu, čímž by vytvořil jakési "Spojené státy africké". Toho se ale Západ bál.

"Na Západě si báli, že taková vláda uzavře přístup k africkému bohatství, což by bylo v rozporu se zájmy západních zemí. Viděli v osobě Muammara Kaddáfího hrozbu, protože právě on vedl africkou unii," řekl televizi Kaddáfí al-Dam.

Dodal, že odpovědnost za to, co se v Libyi stalo, nesou výhradně západní země. Právě západní představitelé včetně prezidenta USA Baracka Obamy navíc považují svržení režimu v Libyi za svou největší chybu.

Bratr někdejšího vůdce také požadoval prozkoumat události roku 2011 na úrovni OSN. S tím, co mu provedl Západ, se ale jen tak nesmíří. "Vyžadujeme omluvu celému libyjskému lidu za zničení naší země," řekl bratr Kaddáfího.

Témata:  Muammar Kaddáfí USA Libye

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.