Londýn - Kroky Severoatlantické aliance se ne vždy setkávají s pochopením ze strany státních představitelů i občanů některých členských i nečlenských států. Největší kritika zaznívá ze strany Ruska, pro které má generální tajemník aliance Jens Stoltenberg jasný vzkaz. Ať se to komukoliv líbí či nikoliv, NATO svou politiku nezmění.
Stoltenberg ve svém projevu na Oxfordské univerzitě upozornil, že NATO se snaží chránit členské státy a zabránit možné válce. "Akce NATO mají obranný a úměrný charakter. Nechceme novou studenou válku a nevyhledáváme konfrontaci s Ruskem," doplnil.
NATO přesto posílilo vojenskou aktivitu ve Východní Evropě, což generální tajemník vysvětluje politikou "mohutného zdržování" Ruska. Aliance se podle něj těmito kroky snaží o odvrácení války.
Přesto si prý NATO nechce dělat nepřátele a i přes masivní vojenské zbrojení si ponechává možnost politického dialogu s Moskvou. Té se ale rozšiřování aliance nelíbí.
"Nechápu, proč Rusko pokládá rozšíření NATO za provokaci," uvedl tajemník s odkazem na nové spojence ve Střední a Východní Evropě.
Dodal, že Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Maďarsko se přihlásily o členství samy. "Rusko by mělo přijmout skutečnost, že si jeho sousedé sami volí svou cestu," vyzval Stoltenberg.
Z ohrožení ze strany Ruska má obavy zejména šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius, který nedávno uvedl, že "Rusko není supervelmoc, ale superproblém".
Rusko však trvá na tom, že hrozbou není. Argumentuje mimo jiné tím, že za napětí je zodpovědná naopak Severoatlantická aliance, která se rozšiřuje na východ.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), Rusko, Jens Stoltenberg
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48
