Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit EU přesvědčil nizozemskou vládu, návrh k ratifikaci smlouvy s Kyjevem schválila

Nizozemí
Nizozemí
Foto: Pixabay

Haag - Návrh zákona k ratifikaci asociační dohody Evropské unie s Ukrajinou dnes schválila nizozemská vláda. Informoval o tom nizozemský premiér Mark Rutte.

Proti dohodě se letos vyjádřili Nizozemci v právně nezávazném referendu, ale vláda nyní usoudila, že získala od EU záruky, které ratifikaci umožňují.

Rutte uvedl, že ratifikaci dohody pokládá jeho vláda za nutnou. Konečné slovo bude mít ale parlament, jehož konečný postoj je zatím těžké předvídat.

Summit EU ve čtvrtek souhlasil se zárukami, které požadovala nizozemská vláda. A to, že ratifikace asociační dohody s Ukrajinou není formální krok na cestě ke členství země v EU - tedy, že ratifikace neznamená pro Kyjev postavení kandidátské země - a že unii nezavazuje k vojenské pomoci Kyjevu.

Tato ujištění mají Nizozemsku jako poslednímu členskému státu unie umožnit ratifikaci významné dohody mezi EU s Ukrajinou přesto, že proti takovému kroku se letos v dubnu vyslovili nizozemští voliči v takzvaném poradním referendu. Stále ale není jasné, zda Nizozemsko dohodu opravdu ratifikuje.

Rutte musí návrh předložit oběma komorám parlamentu. Výsledek prý ale není jistý a o většinu bude muset ještě bojovat. "Uvidíme. Jednoduché to nebude," připustil.

Témata:  Nizozemí Mark Rutte Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.