Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trumpův sporný dekret se nelíbí Merkelové ani Löfvenovi

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Stockholm - Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ve Stockholmu jednala se švédským premiérem Stefanem Löfvenem. Oba kritizovali imigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa.

"Znovu jsem zdůraznila svůj postoj, že boj proti terorismu neospravedlňuje tak všeobecný postup proti určitým zemím a lidem s určitou vírou," uvedla Merkelová po jednání s Löfvenem. "Nyní se především snažíme o to, aby zavládla právní určitost," dodala Merkelová.

Také Löfven Trumpův dekret kritizoval. "Je krajně znepokojivé a politováníhodné, že se USA rozhodly zavřít své hranice pro uprchlíky a lidi ze sedmi zemí," uvedl premiér.

Merkelová dnes s Löfvenem jednala také o budoucnosti Evropské unie po brexitu. Podle Merkelové nesmí EU během složitých jednání s Brity zapomínat na vlastní problémy a musí se věnovat tématům, jakými jsou migrace, pracovní trh, digitalizace, bezpečnost a prohloubení spolupráce v oblasti obrany.

"I po odchodu Spojeného království z EU potřebujeme udržet s Brity dobrou spolupráci," zdůraznil Löfven. Také on vyzval k tomu, aby jednání o takzvaném brexitu nezastínila důležité úkoly, které před EU stojí. Jako příklad uvedl reformu azylového systému.

Témata:  Angela Merkelová Švédsko Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.