Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se tehdy Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž bosenskosrbské síly zavraždily více než 8000 lidí, většinou muslimské muže. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.

Po léta byli nizozemští vojáci ze Srebrenice obviňováni ze zbabělosti a selhání a nebyly uznány jejich posttraumatické stresové poruchy. Mnozí z nich proto měli pocit, že je stát nechal na holičkách. Před několika stovkami veteránů a jejich rodin se jim dnes premiér jménem vlády omluvil.

Rutte zdůraznil, že za genocidu nesou vinu bosenští Srbové, jmenovitě jejich předák Radovan Karadžić a tehdejší generál bosenskosrbských sil Ratko Mladić. Podle premiéra něj však selhalo také mezinárodní společenství. "Svět strašlivým způsobem selhal," řekl předseda vlády.

Srebrenický masakr je zapsán hluboko v nizozemské kolektivní paměti. Vláda bývalého premiéra Wima Koka v roce 2002 podala demisi poté, co vyšetřovací zpráva ostře kritizovala nizozemské představitele za to, že vyslali vojáky do nebezpečné oblasti bez jasného mandátu a bez výzbroje nutné pro ochranu zhruba 30.000 lidí, kteří se ve strachu před bosenskosrbskými jednotkami uchýlili na nizozemskou základnu.

V roce 2019 nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských mužů zavražděných bosenskými Srby. Loni Rutteho kabinet schválil pro veterány z mise OSN ve Srebrenici symbolické odškodné ve výši 5000 eur.