Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velké oslavy v Nizozemí: Země slaví Králův den, Willemovi-Alexanderovi je 50 let

Nizozemský král Willém-Alexandr v Rusku.
Nizozemský král Willém-Alexandr v Rusku.
Foto: Profimedia

Amsterdam - Padesátiny nizozemského krále Willema-Alexandera lidé oslavují v ulicích i na různých večírcích po celé zemi. Monarcha u příležitosti svých kulatin poskytl médiím nezvykle otevřený rozhovor.

Král s manželkou Máximou a třemi dcerami své narozeniny tráví ve městě Tilburg na jihu země, kde se shromáždily tisíce lidí, aby panovníka přivítaly. Oslavy se konají také v Amsterodamu, kde se řada místních a turistů projíždí po vodních kanálech na oranžově vyzdobených lodích.

V interview král hovořil mimo jiné o bolesti, kterou mu přinesla smrt jeho bratra. Princ Friso zemřel na následky zranění, které utrpěl při pádu laviny během lyžování v rakouských Alpách v roce 2012. Král řekl, že chtěl v rozhovoru ukázat, "kdo je ten muž, kterému je padesát, ale cítí se na třicet". Mimo jiné uvedl, že měl "divoké" mládí, díky kterému se dobře poznal.

Král promluvil také o výchově svých tří dcer. Princezny Amalia, Alexia a Ariane dostaly první mobilní telefon v deseti letech, šlo ale vždy o použité přístroje svých rodičů, kteří také rozhodují, kdy je děti vypnou. To by mělo být vždy večer a o prázdninách. "Tedy alespoň teoreticky to tak je," uvedl král. "Prakticky to ovšem někdy vypadá trochu jinak," dodal s úsměvem.

Willem-Alexander je nizozemským králem od roku 2013, kdy po 33 letech na trůnu abdikovala jeho matka Beatrix. Současný panovník je prvním mužem na nizozemském trůnu od roku 1890.

Témata:  Nizozemí Král Willem-Alexandr

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.