Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velké oslavy v Nizozemí: Země slaví Králův den, Willemovi-Alexanderovi je 50 let

Nizozemský král Willém-Alexandr v Rusku.
Nizozemský král Willém-Alexandr v Rusku.
Foto: Profimedia

Amsterdam - Padesátiny nizozemského krále Willema-Alexandera lidé oslavují v ulicích i na různých večírcích po celé zemi. Monarcha u příležitosti svých kulatin poskytl médiím nezvykle otevřený rozhovor.

Král s manželkou Máximou a třemi dcerami své narozeniny tráví ve městě Tilburg na jihu země, kde se shromáždily tisíce lidí, aby panovníka přivítaly. Oslavy se konají také v Amsterodamu, kde se řada místních a turistů projíždí po vodních kanálech na oranžově vyzdobených lodích.

V interview král hovořil mimo jiné o bolesti, kterou mu přinesla smrt jeho bratra. Princ Friso zemřel na následky zranění, které utrpěl při pádu laviny během lyžování v rakouských Alpách v roce 2012. Král řekl, že chtěl v rozhovoru ukázat, "kdo je ten muž, kterému je padesát, ale cítí se na třicet". Mimo jiné uvedl, že měl "divoké" mládí, díky kterému se dobře poznal.

Král promluvil také o výchově svých tří dcer. Princezny Amalia, Alexia a Ariane dostaly první mobilní telefon v deseti letech, šlo ale vždy o použité přístroje svých rodičů, kteří také rozhodují, kdy je děti vypnou. To by mělo být vždy večer a o prázdninách. "Tedy alespoň teoreticky to tak je," uvedl král. "Prakticky to ovšem někdy vypadá trochu jinak," dodal s úsměvem.

Willem-Alexander je nizozemským králem od roku 2013, kdy po 33 letech na trůnu abdikovala jeho matka Beatrix. Současný panovník je prvním mužem na nizozemském trůnu od roku 1890.

Témata:  Nizozemí,  Král Willem-Alexandr

Aktuálně se děje

26. září 2026 4:00

Nejnovější předpověď počasí. Babí léto nebude krátké

Babí léto má v Česku začít již během tohoto víkendu, ale důležitá je především informace, že jen tak neskončí. Podle nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo pokračovat až do prvního říjnového víkendu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.