Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan se díky referendu opět stal členem AKP, brzy asi bude zvojen jejím předsedou

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po změně ústavy, kterou lidé potvrdili v referendu 16. dubna, opět stane členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Očekává se, že AKP 21. května opět zvolí Erdogana svým předsedou.

Většina ústavních změn vstoupí v platnost až v roce 2019. Dodatek, který ruší pravidlo, že prezident musí být politicky nestranný, vstoupil v platnost okamžitě, což Erdoganovi po téměř třech letech umožňuje vrátit se zpět k AKP.

Erdogan, který byl tureckým premiérem v letech 2003 až 2014, musel AKP opustit, když se stal prezidentem. Stranu poté vedl spíše z povzdálí. Měl například poslední slovo při schvalování poslaneckých kandidátů.

Turci v referendu většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentské pravomoci. Opozice, stejně jako pozorovatelé OBSE, označila referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.

V důsledku referenda bude v Turecku namísto parlamentního politického systému zaveden systém prezidentský. Funkce premiéra bude zrušena, zatímco pravomoci prezidenta budou posíleny. Kritici referenda jsou přesvědčeni, že změny vyústí v autoritářství. Erdogan a jeho stoupenci naopak tvrdí, že změny přinesou efektivitu v rozhodování a větší stabilitu.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Turecko

Související

Aktuálně se děje

12. března 2026 13:30

Česko by mohlo zvážit snížení spotřební daně z pohonných hmot. Tady je důvod

Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy