reklama

Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti.

Hlavním důvodem složitých vyjednávání byl zejména odlišný pohled amerického prezidenta Donalda Trumpa na otázky volného obchodu a ochrany klimatu. Trump opakovaně hovoří o zavedení protekcionistických opatření a v červnu rozhodl, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o ochraně klimatu.

V obou otázkách se nakonec vyjednavačům podařilo najít kompromis. Skupina G20 se tak sice hlásí k volnému obchodu bez protekcionismu, zároveň ale uznává roli "legitimních obranných instrumentů" v takovém obchodě. Státy chtějí také bojovat proti nekalým obchodním praktikám.

Pokud jde o ochranu klimatu, dalo 19 členů uskupení velkých ekonomik najevo, že je pařížská dohoda nezvratná a že ji chtějí rychle naplit. Zároveň ale přijaly formulaci Washingtonu, že USA chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim "v čistším a účinnějším využití fosilních paliv". Právě v části o klimatu je závěrečné prohlášení velmi nezvyklé, většinou totiž taková komuniké obsahují jen pasáže, které podporují všichni členové G20.

Země skupiny G20 se podle německé kancléřky Angely Merkelové dohodly, že do listopadu budou mít podrobnou zprávu k problematice vývozu oceli. Věří, že to pomůže vyřešit spory, které hrozí přerůst v obchodí válku.

Dnešní dohoda je reakcí na to, že Spojené státy uvažují v otázce obchodu s ocelí o zavedení protekcionistických opatření. Evropská unie už má pro takový případ nachystaná odvetná opatření, která by se podle německého magazínu Der Spiegel mohla týkat amerických zemědělských produktů, jako je kukuřice, sója nebo rýže.

reklama