Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gerhard Schröder se má stát šéfem dozorčí rady Rosněfti, v Německu z toto nejsou nadšeni

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder má stanout v čele dozorčí rady ruského ropného koncernu Rosněfť. Schröder byl za spolupráci a vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem již odměněn - krátce po odchodu z vlády - křeslem ve společnosti plynovodu Nord Stream.

Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj „obeznámený s návrhem vládního usnesení" píše, že schválily zainteresované úřady a má se dostat na pořad jednání ruské vlády.

Výběr Schrödera je vysvětlován tím, že jde o respektovaného politika světového dosahu, který důsledně prosazuje strategickou spolupráci Německa a Evropy s Ruskem v energetické oblasti. Má navíc výjimečné schopnosti a zkušenosti.

V současnosti v čele dozorčí rady Rosněfti je Putinův poradce Andrej Bělousov. Schröderův postup řada německých politiků kritizuje, a to včetně kancléřky Angely Merkelové. Bývalý kancléř švýcarskému listu Der Blick řekl, že netuší, proč mu Rosněfť funkci nabídla.

Mimořádná schůzce akcionářů společnosti, na které bude zvolena nová dozorčí rada, se má konat 29. září.

Kritikům Schröderova chystaného kroku vadí zejména to, že chce přijmout post ve firmě, která kvůli ruské okupaci Krymu čelí sankcím Evropské unie. Řadě sociálních demokratů je pak trnem v oku i to, že jejich bývalý předseda má ročně inkasovat 350.000 dolarů (asi 7,8 milionu korun).

Témata:  Gerhard Schröder Rusko Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.