reklama

„Kdyby nám Norsko věřilo, můj manžel by byl dnes naživu," tvrdí Sadeqa pro server Time. V roce 2015 uprchla do Norska i se svou rodinou poté, co byl Hadi, její manžel, unesen a zbit. Norské orgány však odmítly žádost o azyl a vrátily je a jejich děti do Afghánistánu. Několik měsíců po příjezdu byl Hadi zabit. Sadeqa a její tři malé děti teď žijí v neustálém strachu, píše magazín.

Sadeqa je jedním z tisíců Afghánců, kteří byli v posledních dvou letech vráceni z Evropy do Afghánistánu. Byli posláni zpět navzdory důkazům, že lidé jsou v reálném nebezpečí a čelí vážnému porušování lidských práv v zemi, která se od doby jejich útěku stala ještě nebezpečnější. Nová zpráva Amnesty International, která byla zveřejněna dnes, podrobně popisuje případy Afghánců, kteří byli vráceni z Norska, Nizozemska, Švédska a Německa, jen aby byli zabiti, zraněni při bombových útocích nebo ponecháni v neustálé obavě, že budou pronásledováni za svou sexuální orientaci nebo kvůli svému náboženství. 

Afghánistán je nebezpečné místo. Vláda a její bezpečnostní síly v současnosti bojují s více než 20 ozbrojenými skupinami působícími v celé zemi, včetně Talibanu a Islámského státu. Pomocná mise OSN v Afghánistánu oznámila, že rok 2016 byl nejhorším obdobím pro civilisty, zabito nebo zraněno bylo 11 418 lidí. A zhoršování bezpečnostní situace dál pokračuje. Kábul je nejnebezpečnější provincií v zemi, procentuálně má také nejvyšší počet mrtvých civilistů.

„V rozporu se zdravým rozumem a humanitou je to země, do které evropské státy zpět posílají tisíce Afghánců. Se zvyšujícími se bezpečnostními riziky se vrátí. Mezi lety 2015 a 2016 se počet lidí, kteří se vrátili z Evropy do Afghánistánu téměř ztrojnásobil: z 3 290 na 9 460,“ píše server. Farid, který byl deportován do Kábulu z Norska v květnu, se obává náboženského pronásledování za to, že konvertoval ke křesťanství. Opustil Afghánistán jako dítě, vyrůstal v Íránu a poté uprchl do Norska. Teď je vyděšený a neví, co se s ním stane.

Před rokem hostila bruselská konference o Afghánistánu zástupce 75 zemí a 26 mezinárodních organizací a agentur. Evropská unie (EU) a její členské státy se zavázaly, že poskytnou vládě Afghánistánu pomoc ve výši přibližně 5 miliard eur. EU a Afghánistán také na konferenci podepsaly dokument nazvaný „Společná cesta vpřed", jehož cílem je usnadnit návrat afghánským občanům z Evropy do Afghánistánu, připomíná Time. Dokument Společná cesta vpřed začíná s tvrzením, že EU a Afghánistán „čelí bezprecedentním problémům s uprchlíky a migrací. Řešení těchto problémů vyžaduje solidaritu, odhodlání a kolektivní úsilí. "

V poslední době brutální konflikty a drtivá chudoba v mnoha částech světa vyhnaly velké množství lidí o Evropy, kde žádají o azyl. Mezi asi milionem příchozích v roce 2015 bylo také asi 200 000 Afghánců. To je ale jen zlomek prchajících. Z 2,5 milionu afghánských uprchlíků po celém světě drtivá většina u nich - asi 2,28 milionu - žije v Íránu a v Pákistánu. Mezitím Afganistan čelí ohromující krizi spojené s vnitřním vysídlením. Počet vnitřně vysídlených obyvatel země do konce roku 2017 téměř jistě přesáhne 2 miliony lidí. Nepřátelské podmínky pro afghánské uprchlíky v Íránu a Pákistánu už vyhnaly stovky tisíc lidí zpět do Afghánistánu. Současně stovky dalších tisíc dalších uprchly ze země ze strachu o život, shrnuje magazín.

„Takzvaná uprchlická krize EU spočívá ne v počtu uprchlíků, kteří přijíždějí, ale ve způsobu, jakým mnoho evropských politiků trvá na outsourcingu odpovědnosti do zemí s mnohem menšími zdroji. Evropa není schopna plnit své zákonné povinnosti vůči lidem, kteří uprchnou z hrůzy války a pronásledování. Průměrné HDP na obyvatele zemí EU daleko převyšuje průměr v zemích, které hostí uprchlíky jako je Pákistán, Libanon a Keňa,“ píše Time.

Agentury EU uznávají „zhoršující se bezpečnostní situaci Afghánistánu a hrozby, jimž jsou lidé vystaveni", stejně jako pravděpodobnost, že se zvýší „rekordní úroveň teroristických útoků a civilních obětí", nicméně uvádí, že „více než 80 000 osob by se mohlo potenciálně v blízké budoucnosti vrátit“. Afghánský ministr financí Eklil Hakimi, řekl afghánskému parlamentu: „Pokud Afghánistán nebude spolupracovat se zeměmi EU na uprchlické krizi, bude to mít negativní dopad na výši pomoci přidělené Afghánistánu." Důvěrný zdroj z afghánské vlády pak označil dokument Společná cesta vpřed za „otrávený pohár", který bude Afghánistán nucen pít, aby získal rozvojovou pomoc.

reklama