Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Parky v Berlíně se mění v tábory bezdomovců, lidé už tam raději nechodí

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Berlínské parky v centru města se pomalu mění ve stanová města pro bezdomovce, mnoho z nich přitom přišlo z východní Evropy a ze zemí bývalého Sovětského bloku, tvrdí německé úřady. Politici o problému ví a hledají řešení, kromě radikálního vystěhování je však nic nenapadá.

"Nemůžeme přijmout fakt, že se tábory rozšiřují. Už teď v jednom parku žije přes 30 až 40 lidí," tvrdí Franziska Giffey, starostka jedné z berlínských městských částí. Politička volá po tom, aby chudým postavili nějaké nouzové centrum. Současná situace prý mnoho lidí vede k tomu, že se parkům radši vyhýbají.

Berlín oficiálně nevede žádné statistiky o tom, kolik bezdomovců se ve městě nachází, místní organizace se však domnívají, že jejich počet v posledních letech prudce stoupl. Současná nouzová centra jsou přeplněná, mnoho lidí tak táboří v parcích, nebo tráví noci pospáváním na lavičkách.

Média se zatím nezmiňují o tom, že by mezi bezdomovci měli být i uprchlíci, politička Giffey však volá po tom, aby země zapojila do řešení všechny dostupné síly, protože se jedná o podobnou krizi, jako byla ta týkající se migrantů. V současné době se musí soustředit na to, aby všichni stanující přežili nadcházející zimu.

Jenže Franziska Giffey i přes současnou solidárnost je k bezdomovcům tvrdá. Jakmile skončí zima, chce je poslat zpět domů. "Pokud si nedokážou vydělat peníze na bydlení v Německu, ať se vrátí domů," vzkázala jasně starostka a jmenovala třeba Rumunsko, odkud pochází velká část populace, která nyní okupuje městské parky.

Podobně se k problému staví i starosta Stephan von Dassel, který na začátku října navrhl, aby byli východoevropští ekonomičtí migranti deportování zpět do svých zemí. "Polská vláda by se měla postarat o své lidi, a ne jimi zaplavovat naše parky," rozhořčil se v reakci na nedávnou vraždu, kterou měl údajně spáchat polský přistěhovalec žijící ve stanu.

Podle policistů nyní obývá Tiergartenský park na západě Berlína přes 80 lidí, jedná se o druhý největší park ve městě a třetí největší v celé zemi. Hlídky tu obcházející každou noc, protože v místě stoupá kriminalita. Kromě krádeží a přepadení jsou stany častým terčem radikálů, kteří sem chodí ve skupinkách vulgárně nadávat, občas dochází i k násilným střetům.

Na Stephana von Dassela se zatím snesla kritika, protože deportace občana členského státu Evropské unie je téměř nemožná, pokud nespáchal nějaký zločin. Táboření v parcích zatím nelegální není, i když to občané nesou nelibě. Mnoho městských částí se snaží ekonomické migranty přesvědčit k dobrovolnému odchodu domů, platí jim třeba i jízdenky na autobus. Takhle Berlín už opustilo letos přes 110 lidí.

Opoziční politici však obviňují vládu z toho, že schválně zavírá oči nad chudobou východní Evropy, kde životní úroveň je hluboko pod tou německou, což do země láká víc a víc ekonomických migrantů. Zastavit se to však nedá, dokud jsou všichni součástí Schengenského prostoru.

Témata:  Berlín Německo chudoba

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.