Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Parky v Berlíně se mění v tábory bezdomovců, lidé už tam raději nechodí

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Berlínské parky v centru města se pomalu mění ve stanová města pro bezdomovce, mnoho z nich přitom přišlo z východní Evropy a ze zemí bývalého Sovětského bloku, tvrdí německé úřady. Politici o problému ví a hledají řešení, kromě radikálního vystěhování je však nic nenapadá.

"Nemůžeme přijmout fakt, že se tábory rozšiřují. Už teď v jednom parku žije přes 30 až 40 lidí," tvrdí Franziska Giffey, starostka jedné z berlínských městských částí. Politička volá po tom, aby chudým postavili nějaké nouzové centrum. Současná situace prý mnoho lidí vede k tomu, že se parkům radši vyhýbají.

Berlín oficiálně nevede žádné statistiky o tom, kolik bezdomovců se ve městě nachází, místní organizace se však domnívají, že jejich počet v posledních letech prudce stoupl. Současná nouzová centra jsou přeplněná, mnoho lidí tak táboří v parcích, nebo tráví noci pospáváním na lavičkách.

Média se zatím nezmiňují o tom, že by mezi bezdomovci měli být i uprchlíci, politička Giffey však volá po tom, aby země zapojila do řešení všechny dostupné síly, protože se jedná o podobnou krizi, jako byla ta týkající se migrantů. V současné době se musí soustředit na to, aby všichni stanující přežili nadcházející zimu.

Jenže Franziska Giffey i přes současnou solidárnost je k bezdomovcům tvrdá. Jakmile skončí zima, chce je poslat zpět domů. "Pokud si nedokážou vydělat peníze na bydlení v Německu, ať se vrátí domů," vzkázala jasně starostka a jmenovala třeba Rumunsko, odkud pochází velká část populace, která nyní okupuje městské parky.

Podobně se k problému staví i starosta Stephan von Dassel, který na začátku října navrhl, aby byli východoevropští ekonomičtí migranti deportování zpět do svých zemí. "Polská vláda by se měla postarat o své lidi, a ne jimi zaplavovat naše parky," rozhořčil se v reakci na nedávnou vraždu, kterou měl údajně spáchat polský přistěhovalec žijící ve stanu.

Podle policistů nyní obývá Tiergartenský park na západě Berlína přes 80 lidí, jedná se o druhý největší park ve městě a třetí největší v celé zemi. Hlídky tu obcházející každou noc, protože v místě stoupá kriminalita. Kromě krádeží a přepadení jsou stany častým terčem radikálů, kteří sem chodí ve skupinkách vulgárně nadávat, občas dochází i k násilným střetům.

Na Stephana von Dassela se zatím snesla kritika, protože deportace občana členského státu Evropské unie je téměř nemožná, pokud nespáchal nějaký zločin. Táboření v parcích zatím nelegální není, i když to občané nesou nelibě. Mnoho městských částí se snaží ekonomické migranty přesvědčit k dobrovolnému odchodu domů, platí jim třeba i jízdenky na autobus. Takhle Berlín už opustilo letos přes 110 lidí.

Opoziční politici však obviňují vládu z toho, že schválně zavírá oči nad chudobou východní Evropy, kde životní úroveň je hluboko pod tou německou, což do země láká víc a víc ekonomických migrantů. Zastavit se to však nedá, dokud jsou všichni součástí Schengenského prostoru.

Témata:  Berlín Německo chudoba

Související

Aktuálně se děje

4:00

Zimní počasí se ještě neloučí. O víkendu se vrátí mrazíky, pak se oteplí

Zima stále ještě neřekla poslední slovo. Podle ČHMÚ.cz se o víkendu objeví přízemní mrazíky. Příští týden se ale oteplí až na 24 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Žraločí útoky: Proč tito mořští predátoři útočí na lidi a jak se riziku vyhnout?

Žraloci jsou odjakživa opředení mýty a strachem. Filmy jako Čelisti vytvořily v očích veřejnosti obraz krvelačných predátorů, kteří číhají těsně pod hladinou a vyčkávají na lidské oběti. Skutečnost je však mnohem méně dramatická – a mnohem zajímavější. Žraločí útoky na lidi jsou sice reálným jevem, ale z hlediska pravděpodobnosti se jedná o extrémně vzácné události. Přesto však existují a čas od času dojde k tragickým následkům. Proč k těmto útokům dochází a jak jim můžeme předejít?